Ve Španělsku se rozhořela debata ohledně právních a morálních hranic mezi veřejným projevem radosti a nevhodným chováním. Luis Rubiales, bývalá hlava španělského fotbalu, se ocitl v centru skandálu, který dokazuje, jak může i jediný polibek změnit život. Rubialesův polibek fotbalistce Jenni Hermoso po vítězství španělské ženské reprezentace na Mistrovství světa se stal středem kontroverze, vedoucí k jeho rezignaci a nyní i k obvinění ze sexuálního napadení.
Incident, který byl na první pohled vnímán jako nevinná oslava, překročil hranice osobního prostoru a souhlasu. Sociální sítě a veřejné mínění rychle odsoudily Rubialesův čin, který FIFA vyhodnotila jako dostatečně závažný na to, aby mu zakázala jakoukoliv činnost ve fotbale na tři roky. Kritika se snesla i na španělskou ženskou reprezentaci, kde trenér Jorge Vilda a jeho asistenti čelili rezignacím a veřejnému pohoršení kvůli obraně Rubialese.
Rubiales svůj čin od začátku hájil jako "spontánní, vzájemný, euforický a konsensuální" projev radosti, avšak fotbalistka Jenni Hermoso u soudu potvrdila, že polibek byl vynucený a v žádné chvíli nebyl konsensuální. Tento výpověď jen podpořila obvinění a vedla k dalšímu zhoršení Rubialesovy reputace.
Státní zástupce nyní pro Rubialese požaduje trest ve výši 2,5 roku vězení, doplněný o odškodné ve výši minimálně 50 000 eur. Tento případ představuje zásadní moment v diskusi o hranicích mezi osobní svobodou a ochranou jednotlivce, zejména v kontextu veřejných postav a na veřejných akcích.
