Ministerstvo životního prostředí upravilo dlouhodobý finanční rámec Modernizačního fondu s odůvodněním, že budoucí výnosy z dražeb emisních povolenek budou nižší, než se dříve čekalo. Změna okamžitě vyvolala spor o to, komu mají peníze z povolenek přednostně sloužit. Zatímco resort mluví o reakci na novou ekonomickou realitu a potřebě podpořit konkurenceschopnost průmyslu, ekologické organizace upozorňují na oslabení programů pro obnovitelné zdroje, komunitní energetiku i domácnosti.

Ministerstvo zdůrazňuje, že nejde o změnu celkového směřování Modernizačního fondu, ale o přizpůsobení jeho financování nižším očekávaným příjmům z aukcí emisních povolenek. Právě pokles budoucích výnosů z EU ETS je podle resortu důvodem, proč bylo nutné upravit dlouhodobý rámec rozdělování prostředků.

Kritika míří mimo jiné na to, že v novém nastavení už mezi využitím výnosů z českých aukcí povolenek nefiguruje program Nová zelená úsporám, který byl v minulosti přes Modernizační fond financován. Ministerstvo ale tvrdí, že fond nikdy nebyl jediným zdrojem peněz pro tento program. Podle něj se podařilo zajistit financování i z dalších národních a evropských zdrojů a cílem zůstává zachovat kontinuitu programu až do roku 2029, ovšem s ohledem na budoucí stav veřejných financí a dostupnost prostředků.

Méně pro obnovitelné zdroje, více pro podniky v ETS

Ekologické organizace považují přesun části peněz směrem k průmyslovým podnikům za problematický zejména proto, že podle nich už nyní existuje pro dekarbonizaci firem několik podpůrných nástrojů v řádu desítek miliard korun. Upozorňují také, že v samotném Modernizačním fondu má být stále k dispozici 43 miliard korun a dalších více než 20 miliard korun pochází z projektů, které se nakonec nerealizovaly.

Ministerstvo naopak zdůvodňuje vyčlenění prostředků pro průmysl potřebou udržet jeho konkurenceschopnost při dekarbonizaci, včetně kompenzací nepřímých nákladů systému EU ETS, které podle něj přesahují možnosti dosavadních programů Modernizačního fondu. Právě zde se střetává pohled na to, zda mají výnosy z povolenek více sloužit jako investice do širší transformace ekonomiky, nebo jako nástroj ke zmírnění nákladů firem zatížených emisním systémem.

Podle kritiky se změny konkrétně promítnou do přesunů mezi programy. Nejvíce peněz má podle ekologických organizací nově zamířit opět k velkým podnikům v systému ETS, a to 900 milionů korun. Provozovatelé distribučních soustav mají získat jednu miliardu korun. Na druhé straně program RES+, který podporoval obnovitelné zdroje ve firmách a obcích, má přijít o 14 miliard korun. Program KOMUNERG určený pro komunitní energetiku má podle kritiků ztratit 74 procent své alokace, a to jen půl roku po spuštění.

Evropské miliardy zvyšují tlak na domácí rozdělení peněz

Další část sporu se týká toho, zda je nutné posilovat podporu průmyslu právě z českých výnosů z povolenek ve chvíli, kdy se na evropské úrovni připravují další finanční nástroje. Pro dekarbonizaci průmyslu má Evropská komise chystat nástroj ETS Investment Booster s rozpočtem 30 miliard eur do roku 2030. Vedle toho se počítá také s finančním programem s plánovaným rozpočtem 100 miliard eur na podporu zelené transformace energeticky náročného průmyslu.

Právě existence těchto evropských zdrojů je jedním z hlavních argumentů ekologických organizací. Podle nich by proto větší část domácích výnosů z povolenek měla zůstat k dispozici pro zateplování, obnovitelné zdroje nebo komunitní energetiku. Kritici varují, že omezení těchto programů může zpomalit investice obcí, menších firem i domácností, které mají na snižování spotřeby energie a účtů přímý dopad.

Debata o Modernizačním fondu tak není jen sporem o klimatickou politiku, ale i o ekonomické priority státu. Ve hře je, zda omezenější příjmy z emisních povolenek více využít na stabilizaci nákladů velkých podniků, nebo na širší investice do úspor a decentralizované energetiky. Právě toto rozhodnutí bude mít v příštích letech přímý dopad na veřejné rozpočty, investiční jistotu firem i dostupnost podpory pro domácnosti a obce.