Německo podle studie Kielského institutu pro světovou ekonomiku zahrnulo do údajů o pomoci Ukrajině také desítky miliard eur utracených na vlastním území. Z přibližně 100 miliard eur podpory vykázané Berlínem od vyhrocení konfliktu v roce 2022 mělo jako přímá bilaterální pomoc Ukrajině připadat 41,7 miliardy eur.
Kielský institut, německé výzkumné pracoviště sledující mimo jiné zahraniční podporu Ukrajiny v projektu Ukraine Support Tracker, ve čtvrtek uvedl, že 35,9 miliardy eur z celkové částky byly výdaje v Německu. Dalších zhruba 22 miliard eur představovalo budoucí vojenské závazky, jejichž skutečné naplnění podle autorů studie není jisté.
Vedoucí projektu Christoph Trebesch označil vykázaných 100 miliard eur za zavádějící číslo, pokud je popisováno jako bilaterální pomoc Ukrajině. Současně zdůraznil, že Německo zůstává největším evropským dárcem Kyjevu.
Z 43,3 miliardy eur, které Berlín zařadil mezi civilní pomoc, zůstaly podle studie přibližně čtyři pětiny v Německu. Peníze byly určeny zejména na dávky a ubytování ukrajinských uprchlíků. Dalších 1,3 miliardy eur připadlo na vývozní a investiční záruky pro německé firmy působící na Ukrajině.
Přímo na Ukrajinu se z civilní podpory dostalo 7,4 miliardy eur. Šlo například o humanitární pomoc, podporu energetiky a financování obnovy země. Trebesch upozornil, že výdaje na uprchlíky v Německu by se obdobně u jiného konfliktu obvykle neoznačovaly za bilaterální pomoc zasažené zemi.
Nejasnosti také u vojenských závazků
Institut zpochybnil také způsob vykazování vojenské podpory, kterou německá vláda vyčíslila na 57,6 miliardy eur. Výzkumníci dokázali dohledat 56,3 miliardy eur, avšak tato suma zahrnuje i 22 miliard eur budoucích příslibů. Nejde proto nutně o prostředky, které již byly vynaloženy nebo dodány.
Nezávislou kontrolu komplikuje skutečnost, že německá vláda od června 2025 přestala zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci. Pro veřejné finance i posuzování skutečného rozsahu zahraniční podpory je přitom rozdíl mezi výdaji realizovanými v Německu, přímou pomocí Ukrajině a dosud nesplněnými závazky podstatný.
Debatu doplňuje tlak části německých politiků na větší hospodářský přínos podpory pro domácí podniky. Bavorský premiér Markus Söder, předseda CSU, která je sesterskou stranou CDU kancléře Friedricha Merze, v minulém měsíci vyzval k vyšším výdajům ukrajinských prostředků za německé technologie. Hovořil také o jednáních ohledně přístupu k ukrajinským surovinám.
Podobně se v září vyjádřil ministr zahraničí Johann Wadephul, podle něhož Německo není zcela spokojeno s objemem zakázek, které ukrajinská strana zadává německým společnostem. Studie tak otevírá nejen otázku účetního vymezení pomoci, ale i to, nakolik se s veřejnými výdaji spojují očekávání budoucích obchodních příležitostí pro německé firmy.
