Světové ceny potravin po zářijovém tříletém maximu v říjnu sice mírně klesly, meziročně však zůstaly o 15 % výše. Skupina Světové banky ve svém říjnovém výhledu komoditních trhů předpokládá, že její index cen potravin vzroste v roce 2026 o 10 % a v roce 2027 o dalších 7 %. Hlavním zdrojem tlaku jsou dražší obiloviny, omezenější zásoby a rizika spojená s konflikty v oblasti Černého moře i mimořádně silným klimatickým jevem El Niño.

Index cen potravin Světové banky sleduje vývoj cen hlavních zemědělských komodit na světových trzích. Ve třetím čtvrtletí roku 2026 ceny obilí vzrostly mezikvartálně o 9 %. K růstu přispěly útoky na lodní dopravu a přístavy v Černém moři, suché počasí v důležitých vývozních zemích a první dopady El Niña, které ovlivňuje srážky a teploty v řadě zemědělských oblastí. Kukuřice zdražila o 8 % a pšenice o 13 %.

Podle listopadové aktualizace amerického ministerstva zemědělství má celková světová nabídka obilí v sezoně 2026–2027, tedy produkce včetně počátečních zásob, klesnout zhruba o 20 milionů tun. Šlo by o první pokles za čtyři roky. Nabídka by ale i nadále byla druhá nejvyšší v historii, což by mělo část cenových tlaků tlumit.

Nejvýraznější problémy čekají pšenici. Její světová produkce má meziročně klesnout o 2 %, přičemž ve Spojených státech se očekává propad produkce o 23 % na nejnižší úroveň od sezony 1970–1971. Vývoz z Ukrajiny má klesnout o 18 %. Celosvětová produkce kukuřice a rýže má podle výhledu poklesnout o 3 %, respektive o 2 %. U rýže by šlo o první snížení produkce po deseti letech, zejména kvůli slabším asijským sklizním postiženým El Niñem.

Nižší zásoby zvyšují citlivost trhu na další výpadky

Napjatější situaci potvrzuje pokles poměru zásob ke spotřebě, který ukazuje, jak velkou rezervu má trh k dispozici. U kukuřice má tento ukazatel v sezoně 2026–2027 sestoupit na 21,5 %, nejníže od roku 2012–2013. Stále však zůstane nad minimem 13,2 % z let 2010–2011. U pšenice a rýže se očekává mírný pokles na 34 %, respektive 37,2 %.

Ještě slabší rezervy se rýsují u jedlých olejů. Poměr zásob ke spotřebě má spadnout na 12,5 %, což by byla nejnižší hodnota od sezony 2009–2010. Nabídka jedlých olejů se má v sezoně 2026–2027 zvýšit jen o 2,7 milionu tun, zatímco dlouhodobý průměrný roční přírůstek činí 5,7 milionu tun. Současně sílí poptávka po sójovém a palmovém oleji pro výrobu biopaliv, podporovaná vysokými cenami energií, rekordními americkými požadavky na objem biopaliv a zvýšením podílu palmového oleje v indonéské bionaftě ze 40 na 50 %.

Index olejů a pokrmů ze Světové banky se ve třetím čtvrtletí téměř nezměnil, meziročně byl ale o 17 % výše. Pro výrobce potravin, obchodníky i domácnosti tak zůstávají náklady na klíčové vstupy zvýšené, a to i v situaci, kdy některé dílčí komodity krátkodobě zlevňují.

Růst cen potravin se již promítá do inflace v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách. Její medián dosáhl ve třetím čtvrtletí 2026 hodnoty 3,9 % meziročně, oproti 3,5 % ve druhém čtvrtletí. V regionu Blízkého východu, severní Afriky, Afghánistánu a Pákistánu činila potravinová inflace 7,4 %, zatímco v Íránu dosáhla 122 %.

Světová banka upozorňuje, že další zdražování může ohrozit dosavadní zlepšení v boji proti hladu. Počet lidí se závažnou potravinovou nejistotou klesl z 837 milionů v roce 2021 na 779 milionů v roce 2025, k čemuž přispěl i 21% pokles globálních cen potravinářských komodit v tomto období. Pokud se ceny v letech 2026 a 2027 zvýší souhrnně o 18 %, dosavadní příznivý vliv levnějších komodit se obrátí.

Rizika pro výhled zůstávají převážně proinflační. Vedle silnějších dopadů El Niña a prodlužování konfliktů v oblasti Černého moře mohou ceny zvýšit vývozní omezení, dražší energie a vyšší poptávka po biopalivech. Ve scénáři, který kombinuje déletrvající konflikty a silnější vliv El Niña, by index cen potravin v roce 2027 převýšil základní prognózu o 12 % a dostal by se také nad úroveň z roku 2022.