Na Ukrajině vedle bojů s Ruskem sílí i vnitřní spor o tempo reforem, kontrolu prezidentské moci a boj s korupcí. Politická nejistota přitom nezůstává jen u ústavních a bezpečnostních debat, ale dopadá také na obranné zakázky, energetiku, zemědělství i schopnost země udržet financování v době války.
Před blížícím se Dnem nezávislosti se v Kyjevě znovu ozývají protestní hlasy, které připomínají sliby z roku 2019, s nimiž Volodymyr Zelenskyj vyhrál volby. Kritika míří hlavně na korupci a na to, že rozhodování je podle části opozice i občanských organizací příliš soustředěné v prezidentské kanceláři. Napětí ještě zvýšilo odvolání bývalého ministra obrany Mychaila Fedorova, který veřejně mluví o potřebě návratu k demokratickému cyklu a otevřenější politické soutěži, přestože by volby za stanného práva byly nelegální.
Zelenskyj si nadále drží silnou podporu ve vedení války, současně ale čelí rostoucímu tlaku, aby s veřejností více komunikoval a přesvědčivěji vysvětloval personální i mocenské kroky. Část kritiků nepožaduje okamžité volby, ale spíše funkčnější kontrolní mechanismy a rychlejší návrat k reformám, bez nichž podle nich země oslabuje sama sebe.
Právě tady se politická debata mění v ekonomický problém. Protikorupční organizace připomínají, že korupce na Ukrajině není oddělená od válečného výkonu státu. Podle jejich zástupců oslabuje obranné nákupy, snižuje důvěru v instituce a prodražuje provoz klíčových odvětví. Kritika se týká i energetiky, kde dřívější korupční kauzy podle občanských aktivistů zhoršily připravenost podniků a infrastruktury na ruské útoky.
Bývalý ekonomický poradce prezidenta Oleksandr Roďanskyj popisuje zemi jako stát, který se před plnohodnotnou invazí vydal směrem demokratizace a institucionálních změn, ale válka tento proces přerušila a v části ohledů vrátila zpět. Výsledkem je prostředí, v němž se podle něj mísí nutnost centralizovaného řízení s viditelným oslabením reformní dynamiky. To je z hlediska ekonomiky citlivé hlavně proto, že dlouhá válka bez důvěryhodných institucí zvyšuje náklady státu a zhoršuje podmínky pro obnovu i zahraniční pomoc.
Válka zvyšuje tlak na finance, pole i energetiku
Nejviditelněji se hospodářské dopady ukazují mimo hlavní město. Zemědělci upozorňují, že kvůli ruské blokádě Oděsy a přístavů, přes které se dříve vyváželo asi 4,5 milionu tun produkce, přicházejí o odbyt i hotovost. To podle nich ohrožuje podzimní práce na polích i další osev. Pokud farmáři nebudou mít komu prodat řepku, pšenici nebo ozimé plodiny, problém se přenese do příští sezony a může zasáhnout širší potravinový trh.
Vedle zemědělství zůstává zásadní i stav energetiky. Ukrajina podle vyjádření poradců a opozičních politiků vstupuje do další zimy s rizikem nových škod na síti a současně s nedostatkem protiraketových střel pro systémy Patriot. To není jen vojenská otázka. Každý další zásah do přenosové soustavy nebo výrobních kapacit znamená vyšší náklady na opravy, tlak na veřejné rozpočty, horší podmínky pro firmy a větší závislost na zahraniční finanční pomoci.
Právě zahraniční financování je další vrstvou celé debaty. Podpora evropských zemí a spojenců není důležitá jen pro dodávky zbraní, ale i pro běžné fungování státu a ekonomiky. Vnější partneři přitom sledují nejen situaci na frontě, ale i to, zda země udržuje důvěryhodný rámec správy veřejných peněz, kontroly institucí a protikorupčních pravidel.
Bývalá kanadská vicepremiérka a nynější ekonomická poradkyně prezidenta Krystia Freelandová tvrdí, že většina Ukrajinců si nyní volby nepřeje a že jejich uspořádání by za pokračujících bojů přineslo praktické i bezpečnostní problémy. Podle ní se navíc válka sama stala faktorem, který zvyšuje tlak společnosti na vyšší standard veřejné správy a menší toleranci ke korupci. To je pro ekonomiku důležité i z hlediska budoucí obnovy, protože bez silnější veřejné kontroly by bylo obtížnější obhájit další tok peněz ze zahraničí.
Zároveň ale platí, že odklad voleb a pokračující centralizace moci část společnosti nevnímá jako dlouhodobě udržitelný model. Občanské iniciativy i někteří bývalí představitelé vlády upozorňují, že země se může dostat do politické slepé uličky, pokud vedení nenabídne otevřenější rozhodování a nový impuls pro reformy. To se netýká jen demokratických principů, ale i každodenního fungování ekonomiky od státních zakázek po důvěru investorů.
Ukrajina tak stojí před dvojím tlakem. Musí financovat obranu a přežít další zimu pod raketovými útoky, zároveň ale nemůže dlouhodobě odkládat institucionální změny, které ovlivňují hospodaření státu, podnikatelské prostředí i ochotu zahraničních partnerů nést náklady války. Spor o reformy už proto není jen politickým tématem z Kyjeva, ale stále více i otázkou ekonomické odolnosti celé země.
