Americké ministerstvo obchodu podle dokumentů, do nichž nahlédla agentura Reuters, v červenci požadovalo po bateriovém startupu Pure Lithium většinový, 51procentní podíl. Protikladnou hodnotou měly být federální peníze na výstavbu výrobního závodu, který by však společnost nevlastnila ani neřídila. Pure Lithium nabídku odmítla s tím, že by jí mohla zkomplikovat získávání dalšího kapitálu.
Požadavek měl při jednání se šéfkou firmy vznést ministr obchodu USA Howard Lutnick. Ministerstvo obchodu je federální úřad odpovědný mimo jiné za podporu amerického průmyslu a obchodní politiky. Reuters své zjištění opřela o e-mailovou komunikaci mezi firmou a ministerstvem a o interní právní memorandum společnosti.
Právní zástupci Pure Lithium z kanceláře Skadden Arps v memorandu z 22. srpna upozornili, že 51procentní účast je výrazně mimo dosavadní praxi a mohla by vyvolat veřejnou i regulatorní pozornost. Firma se obávala také dopadu na zájmy akcionářů: převod kontroly na stát by podle jejího stanoviska převážil případný přínos veřejného financování.
Zástupce Pure Lithium popis návrhu při dotazu Reuters nezpochybnil. Americké ministerstvo obchodu na otázky agentury k této záležitosti nereagovalo.
Vstupy státu do firem budí spor o hranice podpory průmyslu
Neúspěšný pokus o získání většiny v Pure Lithium zapadá do širšího přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která po jeho návratu do Bílého domu usilovala o majetkové podíly v několika amerických společnostech. Mezi nimi je i výrobce čipů Intel. Takový postup rozšiřuje přímý vliv federální vlády v soukromém sektoru více, než bylo v posledních amerických administrativách obvyklé.
Vláda dosud nezískala většinový podíl v žádné společnosti. Nejvýraznějším podobným záměrem měl být návrh na záchranu nízkonákladové letecké společnosti Spirit Airlines, která v květnu ukončila provoz. Největší dosud dohodnutá kapitálová účast by měla činit 15 % ve společnosti MP Materials zaměřené na vzácné zeminy; stát by se tím stal jejím největším akcionářem.
Federální vláda může podíly v soukromých firmách právně nabývat. Administrativa tuto praxi hájí zejména podporou domácí výroby a výzkumu prostřednictvím prostředků z CHIPS Act, zákona z roku 2022 určeného k rozvoji polovodičového průmyslu v USA. Kritici v Kongresu však namítají, že zákon vládě vlastnické vstupy výslovně neumožnil. O tomto výkladu dosud nerozhodl žádný soud.
Pro technologické startupy zůstává podoba veřejné podpory zásadní i z finančního hlediska. Financování továren může urychlit přechod od vývoje k výrobě, avšak většinový státní podíl by současně mohl změnit kontrolu nad firmou, její vyjednávací pozici vůči investorům i možnosti budoucího získávání soukromého kapitálu.

