Administrativa Spojených států rozšířila sankce vůči představitelům Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Nově míří na předsedkyni ICC Tomoko Akane z Japonska a na vedoucího procesního právníka Abdoulaye Seyeho ze Senegalu. Z ekonomického pohledu jde o další krok, který může komplikovat běžné fungování soudu i jeho mezinárodní spolupráci, protože sankční režim obvykle dopadá na finanční operace, cestování a institucionální vztahy.
Nová opatření oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. ICC ve svém vyjádření označil za zkorumpovaný a fatálně zpolitizovaný nadnárodní soud, který podle něj zneužil svou pravomoc a překročil mandát. Podle Rubia byli Akane a Seye sankcionováni proto, že se přímo podíleli na snahách vyšetřovat, zatýkat, zadržovat nebo stíhat úředníky zemí, které jurisdikci soudu neuznávají.
Americké ministerstvo zahraničí už v minulém měsíci představilo iniciativu, jejímž cílem je odstranit hrozbu, kterou podle Washingtonu ICC představuje pro suverenitu USA. Ministerstvo tehdy uvedlo, že konečným cílem je znemožnit soudu fungovat způsobem, který by mířil na americké vojáky či úředníky nebo jinak ohrožoval americkou suverenitu. Právě tato formulace naznačuje, že nejde jen o symbolický politický spor, ale o tlak s možnými provozními a finančními důsledky pro instituci i její zaměstnance.
Spojené státy už dříve uvalily sankce také na žalobce ICC Karima Khana. Ten uspěl se žádostmi o zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli válečným zločinům spáchaným během války v Gaze. Donald Trump v roce 2025 uložil sankce na tento soud s odůvodněním, že podnikl nelegitimní a nepodložené kroky proti USA a jejich blízkému spojenci Izraeli.
Washington nyní svůj postup dále rozšiřuje. Rubio zároveň vyzval všech 125 členských zemí ICC, aby z organizace vystoupily. Takový apel sice nemá přímý právní účinek, ale zvyšuje nejistotu kolem budoucího fungování soudu, jeho mezinárodní podpory i schopnosti vymáhat rozhodnutí. Pro každou mezinárodní instituci je přitom stabilita členské základny klíčová nejen politicky, ale i z hlediska financování, personálního zajištění a dlouhodobého plánování.
Podle izraelských médií Seye dohlíží také na vyšetřování izraelského financování nelegálních osad a distribuce zbraní osadníkům na Západním břehu. Rubio však konkrétně neuvedl, jaké přesné kroky oba nově sankcionovaní představitelé podnikli. Izraelští představitelé navíc v květnu upozorňovali domácí média, že ICC může žádat o dalších pět zatykačů na ministry a vysoce postavené vojenské činitele spojované s násilím vůči Palestincům na Západním břehu.
Na americkém sankčním seznamu se už v souvislosti s ICC ocitlo nejméně 11 úředníků. Část případů se týká i vyšetřování činů amerických vojáků v Afghánistánu. Ani Spojené státy, ani Izrael přitom nejsou členskými státy soudu a jeho jurisdikci neuznávají, což zůstává jedním z hlavních zdrojů dlouhodobého střetu.
Další vrstvu sporu představují i právní dopady uvnitř samotných USA. Minulý týden podaly čtyři lidskoprávní organizace žalobu na Donalda Trumpa kvůli jeho krokům proti ICC. V žalobě uvedly, že sankce ztěžují obětem válečných zločinů hledání spravedlnosti. Vedle politické roviny tak spor získává i rozměr, který může ovlivnit právní jistotu subjektů spolupracujících se soudem a zvýšit opatrnost finančních i institucionálních partnerů.
