První neveřejné soudní jednání s hlavou Arménské apoštolské církve Gareginem II. a šesti dalšími preláty v pátek rychle skončilo poté, co se soudce případu vzdal. Kauza tak zatím zůstává bez dalšího termínu, ale už nyní prohlubuje vleklý střet mezi arménskou vládou a církví, která si v zemi dlouhodobě drží silné společenské postavení i významný vliv.

Podle dostupných informací bude případ přidělen jinému soudci, není však zřejmé, kdy bude řízení pokračovat. Advokát Ara Zograbjan rozhodnutí soudce přivítal a označil celý proces za ostudný.

Obžaloba staví případ na tvrzení, že Garegin II. nerespektoval rozhodnutí světského soudu, podle něhož má být do funkce vrácen sesazený biskup loajální k vládě. Pokud by církevní představitel verdikt nadále odmítal splnit, hrozí mu až dva roky vězení.

Samotná církev obvinění odmítá a mluví o vykonstruovaném postupu, jehož cílem je omezit její svobodu a zastrašit duchovenstvo. Spor tak dávno nepřesahuje rámec jedné personální kauzy. V Arménii jde o střet dvou mocenských center, který může mít dopad i na stabilitu institucí v zemi.

Premiér Nikol Pašinjan, jenž po červnovém volebním vítězství pokračuje v kurzu směřujícím k užším vazbám se Západem a k oslabení ruského vlivu, bez předložení důkazů obvinil církev z toho, že jedná ve prospěch cizích mocností, především Ruska. To má v Arménii významnou vojenskou základnu. Garegin II. i vedení církve tato tvrzení popírají.

Napětí mezi oběma stranami má i širší institucionální rozměr. Opoziční politici, církevní představitelé i občanské skupiny tvrdí, že stíhání preláta je politicky motivované a zapadá do širšího tlaku na kritiky vlády. Takový vývoj může zvyšovat nejistotu v zemi, kde je důvěra v klíčové instituce důležitá také pro investiční prostředí a dlouhodobou ekonomickou stabilitu.

Konflikt mezi vládou a církví se vyostřuje už od porážky Arménie ve válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020. Garegin II. opakovaně vyzýval Pašinjana k odstoupení a v minulém roce spor dále eskaloval po zatčení několika významných duchovních, které úřady obvinily z pokusu o vyvolání násilného převratu. Premiér tehdy naopak veřejně vyzval k abdikaci samotného Garegina.

Současná soudní kauza tak není jen právním sporem o respektování verdiktu. V arménských poměrech jde zároveň o další test vztahu mezi státní mocí a jednou z nejvlivnějších institucí v zemi, jehož výsledek může ovlivnit nejen vnitropolitické poměry, ale i předvídatelnost prostředí pro veřejné finance, správu majetku a fungování dalších institucí.