Americká administrativa podle viceprezidenta JD Vance nevylučuje vůči Íránu žádný z hlavních nástrojů nátlaku. Vedle vojenských a diplomatických kroků otevřeně zmiňuje i další ekonomická omezení, zatímco konflikt mezi Washingtonem a Teheránem dál drží pod tlakem energetické trhy i náklady na přepravu v oblasti Perského zálivu.

Vance při briefingu ve Washingtonu uvedl, že vláda prezidenta Donalda Trumpa má k dispozici řadu možností a nechce předem zveřejňovat, které z nich skutečně použije. Podle něj zůstávají „na stole“ ekonomické, vojenské, diplomatické i skryté prostředky. Právě zachování manévrovacího prostoru má podle Bílého domu umožnit pružně reagovat na další kroky Teheránu.

Z ekonomického pohledu je podstatné, že Washington spojuje svou tvrdší linii také se snahou zabránit širší energetické krizi. Vance obvinil Írán z pokračujících útoků na komerční lodní dopravu v Hormuzském průlivu, tedy v klíčové námořní trase pro přepravu ropy a plynu z oblasti Perského zálivu. Jakékoli narušení provozu v této oblasti obvykle rychle dopadá na ceny energií, pojištění přepravy i náklady firem závislých na stabilních dodávkách surovin.

Napětí přichází v době, kdy se sedm měsíců trvající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem podle dostupných signálů stále nepřibližuje trvalému uklidnění. List The Wall Street Journal napsal, že Trump v soukromí zvažuje, zda neohlásit konec války, mimo jiné v situaci, kdy se blíží volby do amerického Kongresu a ceny energií zůstávají kvůli konfliktu zvýšené. Současně ale americké ministerstvo obrany, tedy Pentagon, prodloužilo nasazení vojáků v západní Asii, což naznačuje, že bezpečnostní riziko může přetrvat i v příštím roce.

Do situace se navíc promítá další vlna úderů mezi oběma stranami. Americké Centrální velitelství, které řídí vojenské operace USA v regionu, oznámilo zásahy na více místech v Íránu. Teherán podle původní zprávy odpověděl útoky na zařízení spojená se Spojenými státy v zemích Perského zálivu. Trump následně prohlásil, že neočekává, že konflikt potrvá ještě „příliš dlouho“, zároveň ale popsal předchozí americký útok u Hormuzského průlivu jako velmi silný zásah proti radarovým a raketovým systémům.

Washington cílí na ropu, dopravu i finanční vazby

Vedle vojenské roviny nabývá na významu také tlak na íránské příjmy. Trumpova administrativa krátce předtím spustila kampaň nazvanou Operation Economic Outcast, kterou oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejím cílem je zesílit ekonomický tlak na hlavní zdroje příjmů Íránu, zejména na ropný sektor, lodní dopravu, letectví a digitální aktiva.

Podle Bessenta má tato kampaň omezit přístup Teheránu k mezinárodním finančním sítím a zúžit příjmové kanály, z nichž íránská vláda financuje svůj chod. Právě tato část americké strategie je z pohledu podniků a finančních institucí nejcitelnější, protože se může promítnout do přísnějšího dohledu nad platbami, pojištěním přepravy, obchodním financováním i ochotou mezinárodních partnerů vstupovat do transakcí spojených s Íránem.

Pro světové trhy tak zůstává klíčové, zda se Washington přikloní spíše k symbolickému oznámení o útlumu konfliktu, nebo naopak k dalším sankčním a vojenským krokům. V obou případech platí, že největší bezprostřední ekonomické riziko leží v oblasti energií a námořní dopravy. Právě tam se napětí mezi USA a Íránem nejrychleji přelévá do cen, obchodních nákladů a nejistoty na finančních trzích.