S příchodem chladných měsíců mohou zahrádkáři využít vlastní kompost jako ochrannou vrstvu pro záhony. Takové řešení spojuje přípravu rostlin na mrazy s praktickým zužitkováním bioodpadu a může omezit potřebu nakupovat hotová hnojiva či jiné mulčovací materiály.
Kompost vznikající ze zahradních a kuchyňských organických zbytků obsahuje živiny důležité pro růst rostlin, zejména dusík, fosfor a draslík. Současně v něm působí bakterie, houby a další mikroorganismy. Pokud se použije jako mulč, doporučuje se jej rozprostřít na záhony ve vrstvě přibližně pět až deset centimetrů. Do jara se postupně rozloží, izoluje půdu před výraznými teplotními změnami, pomáhá zadržovat vláhu a omezuje růst plevele.
Vedle výživy půdy může kompost podle původního doporučení přispět také k lepší kondici rostlin díky mikrobiálnímu prostředí v půdě. To se podílí na rozkladu organické hmoty a přeměně látek na živiny. Využití kompostu tak může snížit spotřebu některých přípravků používaných na zahradě, například pesticidů a fungicidů.
Vlastní kompostování však vyžaduje čas a vhodné zacházení s materiálem. Při rozkladu některých surovin může vznikat zápach a obsah kompostu může přilákat hlodavce, například myši či krysy. Proces rozkladu je navíc založen na bakteriální aktivitě, a je proto nutné počítat i s možným šířením chorob a infekcí. Zahrádkář, který nechce kupovat hotový kompost, může na vyzrálý materiál čekat i několik let.
