Volby v Zambii provází násilí, přesto vláda staví na růstu a úlevě od dluhu

Zambii čekají mimořádně vyhrocené volby, v nichž se vedle boje o prezidentský úřad rozhoduje také o důvěře v podnikatelské a investiční prostředí země. Kampaň provázejí násilné incidenty, spory o pravidla hlasování i obvinění z únosů a zastrašování, zatímco prezident Hakainde Hichilema staví obhajobu mandátu především na hospodářských výsledcích.

Politická atmosféra v zemi před hlasováním výrazně zhoustla. Veřejně se ozvali i sloužící a bývalí vojáci, kteří upozorňují na nebezpečné napětí a odsuzují politické násilí. V zemi, která se dlouhodobě vyhýbala vojenské vládě, je takový vstup bezpečnostních elit do veřejné debaty vnímán jako signál vážných obav o stabilitu. Zaznívají i varování před zneužíváním sociálních sítí, deepfake videí a manipulovaného obsahu, který může dál zhoršovat důvěru ve volební proces.

Podle místních analytiků nejde bezprostředně o riziko převratu, ale spíše o známku silného politického stresu. To je důležité i z ekonomického hlediska. Zambie je zemí, která v posledních letech usilovala o obnovu důvěry věřitelů i zahraničních investorů, a jakékoli pochybnosti o vnitřní stabilitě mohou tento proces prodražit.

Volby jsou označovány za nejnapjatější od konce systému jedné strany v roce 1991. Čtyřiašedesátiletý prezident Hichilema z UPND, zvolený poprvé v roce 2021, usiluje o druhý mandát. Proti němu stojí aliance většiny opozičních stran Tonse Alliance, jejímž hlavním kandidátem je pětapadesátiletý Brian Mundubile.

Kampaň doprovázejí závažná obvinění. Opozice mluví o kupování hlasů a viní příznivce vládní strany z násilí, při němž během kampaně zemřeli lidé a další utrpěli zranění. Na začátku srpna byl na západě země napaden automobilový konvoj Mundubilea a několik opozičních politiků bylo zraněno. Prezident násilí odsoudil, vládní strana ale odpovědnost odmítá.

Zvláštní pozornost vyvolala i smrt podnikatele Steliose Shuly Sardanise. Čtyřiašedesátiletý muž řeckého původu byl podle dostupných informací minulý víkend napaden ve svém domě v turistickém areálu Chaminuka Lodge patnácti ozbrojenými muži a zemřel cestou do nemocnice. Opozice případ spojuje s jeho podporou nezávislého kandidáta Garyho Nkomba, někdejšího ministra rozvoje venkova, který se v roce 2025 rozešel s prezidentem. Přímý dopad podobných případů na ekonomiku je zřejmý: útok na známého podnikatele zvyšuje nejistotu mezi firmami a může poškodit obraz země jako bezpečného místa pro investice a cestovní ruch.

Dalším citlivým případem je podnikatel Valden Harry Findlay, který je podle rodiny už týden držen bez obvinění a potřebuje lékařskou péči. Příbuzní tvrdí, že byl odvezen z policejní vazby v neoznačeném autě na neznámé místo. Takové události mají přesah daleko za rámec kampaně. Pro domácí firmy i zahraniční partnery jsou důležité jako ukazatel právní jistoty, vymahatelnosti práva a ochrany majetku.

Makroekonomika se zlepšila, politické riziko ale nezmizelo

Právě zde se ukazuje hlavní rozpor letošních voleb. Hichilemova vláda může předkládat relativně silnou ekonomickou bilanci. Bývalý podnikatel během mandátu prosazoval strukturální reformy a zásadním bodem bylo jednání o zahraničním dluhu. Podařilo se restrukturalizovat nebo zrušit závazky v objemu 6 miliard dolarů, což podle vlády zemi ušetřilo 5,8 miliardy dolarů na splátkách.

Mezinárodní měnový fond pro letošní rok očekává růst ekonomiky o 4,3 procenta. Inflace podle uvedených údajů klesla z 22 procent na méně než 10 procent. Zambijská ekonomika, tradičně závislá na vývozu mědi, se zároveň snaží o větší diverzifikaci. Méně časté jsou i výpadky elektřiny, které v minulosti výrazně komplikovaly provoz podniků.

Vláda připomíná také sociální a rozvojové kroky s dopadem na pracovní trh. Zrušení školného zvýšilo počet školáků o 2,5 milionu a vedlo ke vzniku tisíců pracovních míst pro učitele. Posíleny byly i studentské dotace a stravovací příspěvky, kabinet navíc sází na digitalizaci. Prezident na závěrečném shromáždění kampaně uvedl, že během pěti let vznikl milion pracovních míst.

Z pohledu ekonomiky je však podstatné, že dobrá makrodata sama o sobě nezaručují klidné prostředí pro podnikání. Pokud volby doprovází pochybnosti o neutralitě institucí, násilí a ostré spory o legitimitu výsledku, může to oslabit přínos předchozích reforem. Nejistota se promítá do cen financování, ochoty investovat i do běžného fungování firem.

Napětí navíc zvyšuje spor o samotný průběh hlasování. Opozice nevěří volební komisi a rozpor vyvolal i výklad pravidel pro označení hlasovacích lístků. Podle pravidel mají voliči použít křížek, jenže volební úředníci zároveň připouštějí, že rozhodující je jasně vyjádřená vůle voliče a zachování tajnosti hlasu. V prostředí mimořádné nedůvěry se i taková technická otázka rychle mění v politický a právní problém, který může zkomplikovat uznání výsledků.

Opozice rovněž tvrdí, že do země byli přivezeni cizinci vybavení volebními průkazy, a mluví také o únosu tří svých členů po návratu z Ruska. Vládní strana tato tvrzení odmítá jako odvádění pozornosti. Bez ohledu na to, jak budou jednotlivá obvinění dál posouzena, už nyní zvyšují reputační náklady celé volební sezony.

Stín po Edgaru Lunguovi zůstává součástí kampaně

Do volebního klimatu dál zasahuje i vleklý spor kolem bývalého prezidenta Edgara Lungua, který zemřel 5. června 2025 při operaci v Pretorii. Měsíce se vedl ostrý konflikt mezi jeho rodinou a zambijskou vládou o to, zda má být tělo vráceno do Zambie a pohřbeno se státními poctami, nebo zda má o pohřbu rozhodnout rodina v Jihoafrické republice. Jihoafrický soud nakonec dal v červnu za pravdu rodině a zambijská vláda se vzdala možnosti odvolání.

Případ má i politicko-ekonomický rozměr. Ukazuje, jak hluboké zůstávají mocenské a institucionální spory po změně vlády v roce 2021. Lungu přitom původně chtěl Hichilemu znovu vyzvat jako kandidát opozice Tonse. Jeho smrt sice změnila personální podobu voleb, nikoli ale ostrost konfliktu. V zemi tak vedle hospodářské agendy dál dominují staré politické střety, které komplikují předvídatelnost veřejné správy i důvěru části podnikatelského sektoru.

Kritici prezidenta zároveň mluví o rostoucím autoritářství a upozorňují na kroky vůči ústavním soudcům nebo na přísnější zákony proti kybernetické kriminalitě, které podle nich zužují prostor pro kritiku. Opozice proto nestaví kampaň jen na sociálních tématech a chudobě, zejména v těžebním regionu Copperbelt, ale také na tvrzení, že je třeba bránit demokratické instituce.

Celkem kandiduje 14 prezidentských uchazečů. Registrováno je více než 8,7 milionu oprávněných voličů z celkové populace 22,5 milionu, výrazně více než před pěti lety, kdy jich bylo 7 milionů. Téměř polovinu tvoří mladí lidé, často zaměstnaní v neformálním sektoru nebo bez práce. Právě pro ně bude výsledek důležitý nejen politicky, ale i ekonomicky: rozhodne o tom, zda se dosavadní stabilizace veřejných financí promění v širší pracovní příležitosti, nebo ji přebije nová vlna nejistoty.