Alexandar Vučić podle vlastních předběžných odhadů uznal porážku v předčasných parlamentních volbách. Studentská kandidátka měla získat kolem 2,2 milionu hlasů a 135 až 140 mandátů ve 250členném parlamentu, zatímco Vučićovo uskupení přibližně 1,72 milionu hlasů a 105 křesel. Vedle politické změny se nyní otevírá především otázka, zda nová většina dokáže změnit systém veřejných zakázek, státních podniků a institucí, na němž byla dosavadní moc dlouhodobě postavena.

K samostatné parlamentní většině je potřeba 126 poslanců. Oficiální konečné výsledky v době Vučićova vystoupení ještě nebyly známy, rozdíl však podle zveřejněných odhadů působil jednoznačně. Vučić přitom před měsícem opustil prezidentskou funkci s cílem vrátit se do čela vlády. Plán na přesun do jiné funkce tak narazil na výsledek, který jeho tábor připravil o parlamentní převahu.

Pro hospodářské prostředí nebude podstatné pouze obsazení vlády. Dosavadní politický model podle kritiky stál na sítích loajality, ekonomických zájmů, vlivu na veřejné zakázky a osobních vazbách ve státní správě. Takové struktury se obvykle nemění automaticky s výsledkem voleb. Nová většina může narazit na neprůhledné smlouvy, neúplnou dokumentaci, pomalé úřady i odpor ve veřejných podnicích a bezpečnostním aparátu.

Tragédie v Novém Sadu se stala symbolem kontroly zakázek

Hlavním impulzem pro dlouhodobou občanskou mobilizaci se stalo zřícení betonové stříšky na železniční stanici v Novém Sadu 1. listopadu 2024. Katastrofa si vyžádala 16 životů. Modernizovaná infrastruktura se následně stala symbolem pochybností kolem kontroly staveb, transparentnosti zakázek a rozdělování odpovědnosti mezi úřady. O případné trestní vině konkrétních osob mohou rozhodnout jen soudy, politický dopad události ale byl okamžitý.

Studentské hnutí dokázalo protesty udržet téměř dva roky a proměnit je ve volební projekt. Kandidátka nespojila jen studenty, ale také akademiky, lékaře, umělce a zemědělce. Jejím společným tématem nebyla jednotná ideologie, nýbrž požadavek, aby stát nesl odpovědnost za své fungování. To může znamenat tlak na revizi způsobu, jakým stát zadává veřejné zakázky, řídí infrastrukturní projekty a kontroluje výdaje.

Úkol nové vlády bude složitější než samotné volební vítězství. Musí sestavovat rozpočet, rozhodovat o daních, energetice, školství, zdravotnictví i investicích, a zároveň bránit tomu, aby převzala praktiky, proti nimž vystupovala. Rizikem by bylo, kdyby se výhody dosavadního systému pouze přesunuly k novým držitelům moci.

Organizace CRTA, která sledovala hlasování na reprezentativním vzorku 500 volebních místností, uvedla, že zhruba ve třetině z nich zaznamenala nátlak na voliče nebo členy volebních komisí. Fotografování hlasovacích lístků pozorovatelé zaznamenali ve 40 procentech těchto místností. Tato zjištění sama o sobě neurčují správnost oznámeného výsledku, ukazují však rozsah práce potřebné k obnově důvěry ve volební pravidla a státní instituce.

Evropské investice budou vyžadovat předvídatelná pravidla

Pro podnikatele a zahraniční investory bude klíčové, zda přechod moci zachová předvídatelnost právního a smluvního prostředí. Evropská unie v červenci 2024 uzavřela se Srbskem strategické partnerství pro kritické suroviny, baterie a elektromobily. Dohoda zahrnovala závazky k environmentálním a sociálním standardům a připomíná význam, který má Srbsko pro evropské průmyslové dodavatelské řetězce.

Nová většina ale není sjednocena ve všech zahraničněpolitických otázkách. Její podporovatelé se mohou rozcházet v pohledu na evropskou integraci, vztahy s Ruskem, sankce i Kosovo. Pro firmy a finanční trhy proto nebude rozhodující jen výsledek voleb, ale také konkrétní podoba vládního programu, personální obsazení ministerstev a schopnost vlády stabilně řídit státní finance a regulaci.

Zkušenost Srbska po pádu Slobodana Miloševiće v roce 2000 ukazuje, že výměna politického vedení automaticky neznamená proměnu institucí. Tehdejší reformní síly se brzy rozdělily mimo jiné ve sporech o hospodářské změny, bezpečnostní aparát a zahraniční orientaci země. Současný přechod proto prověří, zda dokáže vznikající vládní většina spojit důraz na odpovědnost s každodenním výkonem správy země.

Volební porážka Vučićova tábora je výrazným zlomem, nikoli však automatickým vyřešením problémů spojených s koncentrací moci a ekonomickými vazbami na stát. Skutečným testem bude předání úřadů, transparentnost veřejných financí a schopnost institucí fungovat nezávisle na tom, kdo právě stojí v čele vlády.