Indie a Spojené státy za tři desetiletí výrazně prohloubily hospodářské i strategické vztahy, jejich další rozvoj však komplikují obchodní cla, přístup k technologiím a rozdílné geopolitické priority. Pro Nové Dillí zůstávají citlivými tématy zejména dovozní tarify, vízová pravidla a dopady amerického přístupu k Pákistánu.

Současné partnerství navazuje na proměnu vztahů po skončení studené války. Od ekonomického otevření Indie v roce 1991 se vedle obchodu rozvíjela také obranná spolupráce. Indická vláda přitom v jednáních s Washingtonem dlouhodobě prosazovala transfer technologií a hájila vlastní pozici vůči Pákistánu.

Za vlády premiéra Naréndry Módího, který nastoupil v roce 2014, získala spolupráce konkrétnější podobu v řadě dohod. Význam Indo-Pacifiku dále posílila strategie administrativy prezidenta Joea Bidena. Napětí v Jihočínském moři vedlo stejně smýšlející země k užší spolupráci v menších uskupeních. V rámci iniciativy iCET, tedy americko-indické iniciativy pro kritické a vznikající technologie, navázal program INDUS-X obrannou spolupráci na technologické a průmyslové kapacity obou zemí.

Obchodní vztahy ale nejsou bez překážek. Reciproční zvyšování cel během Trumpovy administrativy, které se vztahovalo na sedmdesát zemí, podle textu zhoršilo konkurenceschopnost indického spotřebního zboží. Washington také uvalil na dovoz z Indie 25procentní sankční cla v souvislosti s tím, že Nové Dillí upřednostňovalo nákup ruské ropy. Další trhlinu ve vztazích představovalo sbližování Washingtonu s Pákistánem.

Ekonomickou agendu stále více propojuje technologická bezpečnost. Ve Washingtonu se intenzivně diskutuje o správě umělé inteligence, pravidlech pro digitální platformy, soukromí, řízení firem i dopadech zákona CHIPS Act na polovodičový průmysl. Spojené státy zároveň sledují evropské regulační modely a možné hrozby ze strany čínských subjektů.

Čína mezitím zařadila umělou inteligenci, biomedicínu, materiály vzácných zemin a polovodičové technologie mezi oblasti navržené pro omezení vývozu. Rozvoj čínských laboratoří AI a levnějších modelů srovnávaných s produkty Anthropic či OpenAI zvyšuje tlak na USA i Indii, aby posílily vlastní technologické a výrobní zázemí. Rizika dodavatelských řetězců zdůrazňují také americké obranné a průmyslové firmy, mezi nimi Boeing, Lockheed, Google a Palantir.

Budoucí směřování vztahů proto nebude určovat jen bezpečnostní spolupráce, ale i schopnost řešit obchodní spory. Ve Spojených státech se před volbami do Kongresu dostaly do domácí politické debaty mimo jiné tarify vůči partnerským zemím, ceny paliv, válka v Íránu a podpora Izraele. Indie naproti tomu trvá na své strategické autonomii. Přes rozdíly zůstává v americkém Kongresu i ve Washingtonu širší shoda na významu Indie pro Indo-Pacifik; zásadní zkouškou bude udržení soudržnosti uskupení Quad.