Umělá inteligence se podle šéfa českého a slovenského Googlu Františka Štrupla posouvá od tvorby textů a obrázků k autonomním agentům, kteří mohou vyhledávat zboží, kontrolovat ceny i dokončovat nákupy. Pro e-shopy to znamená nutnost zásadně zkvalitnit produktová data, zatímco ostatní podniky řeší, jak AI zavádět bezpečně a bez neefektivního růstu nákladů.
Google si v Česku připomíná 20 let působení. Po nástupu chytrých telefonů a rozvoji online videa považuje Štrupl současnou vlnu umělé inteligence za nejvýraznější technologickou změnu v historii místní pobočky. Hospodářský model společnosti přitom nadále stojí především na reklamě a cloudových službách, AI ale proměňuje způsob, jak jsou oba segmenty využívány a prodávány.
Ve vyhledávání se podle něj z původně jednoduchého zadávání dotazů stává konverzační prostředí s navazujícími otázkami a vysvětlením složitějších témat. Významnou změnou má být zejména agentické nakupování. Zákazník nebude muset samostatně procházet desítky obchodů a srovnávačů, protože AI mu může průběžně sledovat cenu, ověřit dostupnost ve skladu nebo posoudit kompatibilitu výrobků.
Produktová data budou prodejní výlohou e-shopů
Pro internetové obchodníky se těžiště prezentace přesune od samotného webu ke strukturovaným datům, která dokážou systémy AI správně přečíst a vyhodnotit. Vedle technických parametrů zboží budou muset obchodníci doplnit praktické souvislosti: například komu je výrobek určen, při jakém způsobu používání se hodí a jaké problémy zákazníka řeší.
Google nedávno představil otevřený standard Universal Commerce Protocol, který má sjednotit komunikaci mezi AI agentem, vyhledávací službou a obchodníkem. Podle Štrupla už s rozhraním určeným pro AI agenty pracují i někteří pokročilí čeští hráči, mezi nimi Rohlík. Běžné procházení obchodních webů nemá podle něj zmizet, více se však může přesunout k inspiraci prostřednictvím videí a fotografií. Výhledově se počítá s univerzálním košíkem, do něhož by lidé mohli přidávat produkty přímo z obrazového obsahu a nákup ihned dokončit.
AI se současně dostává do firemních procesů. Podle dat Evropské investiční banky používá nějakou formu umělé inteligence přibližně 48 procent českých podniků. Dosavadní využití bylo převážně generativní, tedy zaměřené na text, obraz či video. Další fáze má spočívat v nasazování agentů do konkrétních pracovních postupů, což vyžaduje úpravu interních pravidel, datového zázemí i odpovědnosti zaměstnanců.
Štrupl upozorňuje, že nekoordinovaný vývoj vlastních nástrojů může firmám zvýšit výdaje za výpočetní výkon. Problémem je plýtvání tokeny, tedy jednotkami, s nimiž jazykové modely pracují, i riziko, že zaměstnanci do nezajištěných systémů vloží citlivá firemní data. Podniky proto podle něj přecházejí k centralizovaným a zabezpečeným platformám, které mají řídit přístup k informacím a omezit duplicitní vývoj stejných nástrojů v různých odděleních.
Cloudové zakázky mají potvrzovat návratnost investic
Velké investice technologických společností do datových center a AI infrastruktury vyvolávají srovnání s internetovou bublinou z přelomu tisíciletí. Štrupl připouští, že se mohou objevit nadhodnocené společnosti, samotnou technologii však přirovnává k internetu jako k dlouhodobě převratné změně. Google Cloud označuje za ziskový segment s vysokou provozní marží. Hodnota uzavřených cloudových kontraktů čekajících na realizaci podle něj přesahuje 500 miliard dolarů, tedy bezmála 11 bilionů korun.
Google sázel na vlastní technologické zázemí už před deseti lety, kdy začal vyvíjet čipy TPU pro provoz datových center. Díky optimalizaci firma podle Štrupla snížila v minulém roce náklady na zpracování jednoho dotazu v aplikaci Gemini o 78 procent. Uvádí také, že měsíčně zpracuje více než 8,3 biliardy tokenů, AI přehledy ve vyhledávání využívá 2,5 miliardy lidí a aplikace Gemini překonala jednu miliardu uživatelů.
Změnou prochází rovněž digitální reklama, která zůstává klíčovým zdrojem příjmů Googlu. Inzerce má zůstávat součástí vyhledávání i v konverzačním režimu AI, jen se má zobrazovat ve formě odpovídající novému způsobu hledání a nakupování. Vyšší míra personalizace ale zvyšuje důležitost ochrany soukromí. Štrupl uvádí, že propojení AI s e-maily, fotografiemi nebo historií vyhledávání má fungovat pouze po výslovném souhlasu uživatele.
Za významné téma označuje také podvodnou reklamu, která poškozuje spotřebitele, inzerenty i důvěru v online prostředí. Google podle něj v minulém roce globálně zablokoval nebo odstranil 8,3 miliardy podvodných reklam. Devět z deseti reklam, které uživatelé zhlédnou, má podle firmy pocházet od inzerentů ověřených prostřednictvím oficiálních registrů.
Regulaci AI Štrupl nepovažuje za zbytečnou, varuje však před plošnými zákazy, které by mohly evropským firmám a uživatelům omezit přístup k pokročilým funkcím. Rozhodující má být podle něj rovnováha mezi bezpečností, odpovědným dohledem a možností technologie využívat. Česko má podle dat Eurostatu základní digitální dovednosti u téměř 71 procent populace, což je nad průměrem Evropské unie. Právě digitální vzdělávání a schopnost vyhodnocovat rizika budou vedle investic do technologií určovat, zda firmy dokážou AI přetavit v reálnou produktivitu.
