Umělá inteligence se v českém podnikatelském prostředí šíří rychle: v roce 2026 ji používá 35 procent firem s více než deseti zaměstnanci, zatímco před rokem to bylo 18 procent. Rozdíly mezi podniky jsou ale výrazné a samotné nasazení technologie ještě nezaručuje úsporu nákladů ani lepší postavení na trhu.

Podle Českého statistického úřadu pracuje s AI 74 procent velkých podniků. U středně velkých společností je to zhruba polovina, zatímco mezi malými firmami jen 30 procent. Loňská data Eurostatu uváděla pro Česko podíl 17,6 procenta, pod průměrem Evropské unie ve výši 20 procent.

Firmy AI nejčastěji využívají při tvorbě textů, programového kódu a obrázků. Přibližně pětina podniků ji zapojuje do analýzy dokumentů, méně rozšířené je strojové učení. Skutečná konkurenční výhoda však podle Pavla Chocholouše, který se věnuje zavádění AI ve firmách, vzniká až při širším propojení technologie s automatizací firemních procesů, nikoli pouhým používáním chatbotů.

České prostředí podle něj za evropskými centry, jako jsou Londýn, Mnichov nebo Berlín, nezaostává o roky, ale spíše o měsíce. Roli hraje spolupráce vysokých škol a byznysu. V Praze už zároveň působí stovky startupů a firem úzce spojených s umělou inteligencí.

Menší podniky narážejí na provozní i technologické bariéry

Pro malé společnosti bývají největší překážkou náklady, složitost zavedení a nedostatek odborných znalostí. Česká národní banka na tyto bariéry v zemích EU včetně Česka upozornila v únoru. V dubnovém průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR označilo nedostatek znalostí za významný problém 31 procent firem.

Menší podniky navíc podle průzkumu věnují více než 80 procent svého času každodennímu provozu. Často proto nemají kapacitu analyzovat vlastní postupy, upravovat práci s daty nebo připravovat systémy na automatizaci. Chocholouš upozorňuje, že část firem zanedbala rozvoj IT po dobu 15 a více let, takže nemá automatizované ani základní činnosti. Bez tohoto základu může být zavádění AI nákladné a málo účinné.

Na druhou stranu mohou být některé menší lokální podniky, zejména ty poskytující fyzické služby či vyrábějící konkrétní produkty, vůči budoucí automatizaci odolnější než velké společnosti v administrativně náročných oborech. Bankovnictví nebo pojišťovnictví by podle Chocholouše mohly v části agend časem čelit výraznějšímu nahrazování práce umělou inteligencí.

Bez uspořádaných dat zůstávají úspory omezené

Audit společnosti nobig.deals, který Česká asociace umělé inteligence zveřejnila v listopadu, ukázal, že AI bylo možné efektivně využít u méně než 12 procent zmapovaných procesů. Hlavní překážkou byla roztříštěná data a chybějící dokumentace. Jan Černošek z nobig.deals proto doporučuje nejprve přesně zmapovat pracovní postupy a až poté vybírat místa, kde technologie skutečně zvýší kapacitu nebo sníží náklady.

Vedle technického zázemí rozhoduje také ochota zaměstnanců a vedení měnit zavedené postupy. Odpor vůči změnám může zavádění zpomalit v malých i velkých firmách. Podle Chocholouše je pro úspěšnou proměnu potřeba iniciativa zaměstnance zevnitř firmy i podpora vedení; jednostranné úsilí obvykle nestačí.

Malé a střední firmy mohou čerpat státní i evropskou podporu, její využití ale komplikuje roztříštěnost programů a náročné žádosti. OECD ve zprávě SME Policy in Czechia zveřejněné v únoru upozornila, že orientace v podpoře zatěžuje podniky časově i finančně. Jednou z možných cest by podle Chocholouše mohly být vouchery, s nimiž by si firmy samy vybraly odborníka na zavedení potřebného řešení.