Napětí na světových dluhopisových trzích ve čtvrtek částečně polevilo poté, co americké ministerstvo financí oznámilo, že zdvojnásobí objem odkupů dlouhodobých státních dluhopisů. Krok měl zastavit prudký růst výnosů u delších splatností, který v předchozích dnech zvyšoval nervozitu investorů, zdražoval financování a tlačil dolů ceny bondů napříč hlavními trhy.

Bezprostřední reakce byla patrná hlavně ve Spojených státech. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu po středečním poklesu o 9 bazických bodů v ranním asijském obchodování mírně klesl na 5,1890 %. Ještě dříve v týdnu se přitom dostal nejvýše od roku 2007. Výnos referenčního desetiletého dluhopisu činil 4,6466 % po předchozím poklesu o 5 bazických bodů.

Právě delší konec výnosové křivky byl v centru pozornosti. Trh krok Washingtonu četl jako signál, že úřady sledují tlak na dlouhodobé náklady vládního financování a jsou připraveny reagovat. To sice samo o sobě nemění zadlužení Spojených států ani širší inflační výhled, ale krátkodobě to pomohlo zastavit propad cen dluhopisů a zploštit výnosovou křivku.

Výprodej dluhu se přelil z USA do Japonska i Evropy

Úleva se rychle promítla i mimo americký trh. V Japonsku výnos dvacetiletého státního dluhopisu klesl o 7,5 bazického bodu na 3,700 % a výnos desetiletého dluhopisu se snížil o 4,5 bodu. Také futures na německé bundy a francouzské OAT rostly, což znamená pokles jejich výnosů.

Za výprodejem z posledních dnů stála kombinace několika faktorů. Investory zneklidňuje rostoucí objem vládního zadlužení od USA přes Německo až po Japonsko. K tomu se přidaly vysoké ceny ropy a také výrazné úvěrové potřeby technologických firem spojené s investicemi do umělé inteligence. Výsledkem byl tlak na vyšší výnosy, který prodražuje obsluhu dluhu státům i firmám a zvyšuje náklady nového financování.

Právě proto mají pohyby na trhu státních dluhopisů širší ekonomický význam. Když výnosy rychle rostou, zdražují se firemní emise, úvěry i jiné formy dlouhodobého kapitálu. Pro podniky to znamená horší podmínky při refinancování starších závazků i při získávání nových peněz na investice. U silně zadlužených emitentů se tím zvyšuje tlak na cash flow a na schopnost splácet budoucí závazky.

Část investorů ale upozorňuje, že nynější zklidnění nemusí vydržet dlouho. Americké ministerstvo financí sice svými odkupy podpořilo trh, zároveň však zůstává institucí, která musí na stejném trhu dál získávat nový dluhový kapitál. Pokud by se zásahy opakovaly častěji, mohly by podle části trhu naopak povzbudit další prodeje ze strany velkých institucionálních držitelů.

Slabší dolar a růst akcií ukázaly návrat ochoty riskovat

Uvolnění napětí se promítlo i do dalších tříd aktiv. Akcie v Asii rostly, když široký index MSCI pro Asii a Tichomoří bez Japonska i japonský Nikkei přidaly shodně 1,2 %. Futures na americký Nasdaq vzrostly o 0,5 % a futures na index S&P 500 o 0,16 %, zatímco futures na EUROSTOXX 50 mírně oslabily o 0,14 %.

Klesající výnosy zároveň oslabily americký dolar. Jeho kurz vůči koši měn se držel poblíž dvouapůlměsíčního minima na 98,86 bodu. Euro se obchodovalo kolem 1,1674 dolaru, tedy poblíž nejsilnější úrovně od 29. května, a britská libra zůstala na 1,3600 dolaru po předchozím růstu o 0,55 %.

Z pohledu financování amerického dluhu je to důležitý signál. Pokud by delší výnosy zůstaly uměleji omezené, slabší dolar může být jednou z cest, jak udržet americké státní dluhopisy atraktivní pro zahraniční investory. Pro Washington je zahraniční poptávka zásadní, protože objem potřebného financování zůstává vysoký.

Trh současně dál sleduje měnovou politiku americké centrální banky Fed. Zápis z posledního jednání ukázal silnější obavy z inflace. Několik členů vedení bylo připraveno sazby zvýšit a mnozí uvedli, že další růst nákladů na úvěry může být nutný, pokud inflace neklesne k cíli 2 %. Pro dluhopisový trh tak zůstává klíčové, zda se současná úleva nesrazí s očekáváním déle vysokých sazeb.

Do obrazu nejistoty dál zapadají i komodity. Severomořská ropa Brent zdražila o 0,33 % na 91,92 dolaru za barel, americká ropa se držela na 85,81 dolaru za barel po předchozím zisku 1 %. Vyšší ceny energií mohou udržovat inflační tlaky, a tím i tlak na výnosy dluhopisů. Data navíc ukázala zpomalení lodní dopravy v Hormuzském průlivu kvůli nejistotě kolem jeho znovuotevření po blokádě během války s Íránem, což zvyšuje obavy o další vývoj přepravy a cen surovin.

Pro nejbližší dny tak platí, že trhy dostaly krátkodobou úlevu, nikoli řešení základního problému. Ten zůstává stejný: vysoké zadlužení států, dražší energie a přísné měnové podmínky dál drží náklady financování vysoko. Pro emitenty dluhopisů i firmy závislé na cizím kapitálu to znamená, že tlak na refinancování a cenu nového dluhu z globálních trhů nezmizel.