Malé a střední podniky se při hledání kapitálu často dostávají mimo hlavní proud financování. Právě na tuto slabinu míří projekt DEUSS, na němž se podílí Centrum znalostního managementu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Vznikající digitální platforma má v rámci celé Evropské unie zjednodušit vydávání a obchodování s digitalizovanými dluhopisy a snížit část administrativních i organizačních bariér, které dnes menším emitentům komplikují přístup k investorům.
Projekt s plným názvem Decentralised EU Securities Service je financován Ministerstvem průmyslu a obchodu z Národního plánu obnovy a nyní je ve finální fázi vývoje. Cílem je vytvořit jednotné prostředí, v němž by firmy mohly dluhopisy vydávat, spravovat a nabízet investorům bez ohledu na to, v které zemi EU emise vzniká.
Pro menší podniky bývá emise dluhopisů nákladná nejen finančně, ale i provozně. Nestačí připravit samotnou nabídku, firma musí zároveň oslovit investory, vybudovat důvěru, zvládnout administrativu a řídit celý životní cyklus emise. Zatímco větší společnosti si mohou dovolit rozsáhlejší distribuci i marketing, u malých a středních firem bývá právě tato část jednou z hlavních překážek.
Podobně roztříštěný je dnes i pohled investorů. Menší emise musejí vyhledávat jednotlivě, posuzovat je odděleně a investice rozkládat mezi více emitentů bez jednotného tržiště. DEUSS má nabídnout přehlednější digitální prostředí, které by orientaci v nabídce zjednodušilo a přiblížilo obchodování s dluhopisy uživatelskému komfortu, na jaký jsou investoři zvyklí například u akciových trhů.
Blockchain má řešit evidenci i dohledatelnost
Technickým základem projektu je evropská blockchainová infrastruktura EBSI, tedy European Blockchain Services Infrastructure. Právě na ní má stát tokenizace dluhopisů i zpětná auditovatelnost jednotlivých kroků. Smyslem není spojovat platformu s kryptoměnami, ale využít blockchain jako nástroj důvěryhodné evidence toho, že konkrétní digitalizovaný dluhopis existuje, komu patří a jaká je historie jeho převodů.
Pohyby dluhopisů mají zajišťovat takzvané smart kontrakty. Ty v systému evidují jednotlivé emise a jejich objem na příslušných blockchainových účtech, řídí životní cyklus emisí a nastavují pravidla pro převody, úschovu i vypořádání obchodů. Výhodou je i rozložení záznamů do více uzlů. Infrastruktura EBSI je provozovaná na 20 uzlech v různých státech EU, což omezuje závislost na jednom technickém bodu a posiluje odolnost i dohledatelnost záznamů.
Právě auditovatelnost může být pro dluhopisový trh podstatná. U menších emisí bývá důvěra investorů klíčová a přehledná historie vlastnictví či převodů může snížit část nejistoty, která investice do menších firem běžně provází.
Vedle technologie rozhodují i pravidla finančního trhu
Vývoj projektu ale naráží i na limity, které jsou ve finančním sektoru přirozené. Blockchain je otevřený ke čtení členům sítě, zatímco finanční transakce pracují s citlivými údaji. Proto bylo nutné kolem blockchainové vrstvy vybudovat robustní infrastrukturu postavenou na webových technologiích tak, aby řešení obstálo z hlediska ochrany dat i regulatorních požadavků.
Nešlo tedy jen o programování samotné platformy. Vývoj zahrnoval také řešení právních a regulatorních omezení, správu identit, bezpečnost dat, spolehlivost komunikace mezi částmi systému a dohled nad celým procesem. DEUSS navíc není jediná aplikace, ale ekosystém pěti aplikací, které pokrývají registraci a ověření účastníků, finanční scoring, správu plateb i kontrolní funkce platformy.
Tomu odpovídá i široký okruh budoucích uživatelů. Systém má sloužit firmám hledajícím financování, profesionálním i retailovým investorům a také administrátorům, kteří budou na provoz dohlížet. Vedle technické bezpečnosti proto vývojáři řešili i srozumitelnost a uživatelské rozhraní, aby platforma odpovídala standardům běžných finančních aplikací.
Na technickém zajištění spolupracovala FEL ČVUT s Vysokým učením technickým v Brně a Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě. Zatímco partneři se věnovali hlavně vývoji smart kontraktů, tým z Centra znalostního managementu FEL ČVUT zajišťoval technickou analýzu, vývoj mimo blockchain a jeho integraci do celého systému.
Projekt byl spuštěn v roce 2024 a podle aktuálních informací se blíží k ostrému provozu. Smart kontrakty, které mají tvořit páteř platformy, už prošly bezpečnostním auditem. Do systému se chce zapojit více než 200 malých a středních podniků, které přes něj plánují hledat financování.
Pro firmy může být rozhodující hlavně to, zda platforma skutečně sníží náklady a složitost emise natolik, aby se dluhopisové financování stalo dostupnější alternativou k bankovnímu úvěru. Pokud se to podaří, mohl by DEUSS rozšířit možnosti, jak menší podniky v EU získávají kapitál, a současně vytvořit přehlednější prostředí pro investory, kteří dnes na trhu menších emisí narážejí na roztříštěnost a vyšší transakční náročnost.
