Zájem o státní dluhopisy pro drobné investory zůstává vysoký. V prvním letošním upisovacím období prodalo ministerstvo financí Dluhopisy Republiky za 74 miliard korun a do konce roku počítá ještě se dvěma dalšími koly. Vedle samotné nabídky státu se mění i trh bankovních vkladů, protože komerční banky po zvýšení sazeb České národní banky upravují úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů.
Podle údajů ministerstva z poloviny července připadl největší zájem na pětiletý fixní státní dluhopis s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Lidé jej upsali za 37,9 miliardy korun. Protiinflační pětiletý dluhopis dosáhl objemu 8,5 miliardy korun a krátkodobý Flexi Bond se splatností tři měsíce a výnosem 3,75 procenta ročně přinesl prodej za 27,6 miliardy korun.
Výsledek ukazuje, že domácnosti nevyužívají státní dluhopisy jen jako dlouhodobé uložení peněz, ale také jako nástroj pro krátkodobé zhodnocení volných rezerv. Právě Flexi Bond cílí na střadatele, kteří chtějí mít peníze relativně brzy k dispozici, aniž by se vzdali pevně daného výnosu na celé období.
Dluhopisy si podle ministerstva pořídilo téměř 92 tisíc občanů, z toho asi 79 tisíc využilo bezplatný elektronický přístup. Online kanál tak tvořil zhruba 87 procent nominální hodnoty úpisu. Ostatní zájemci nakupovali přes pobočky České spořitelny a Československé obchodní banky. Průměrný věk držitelů dosáhl 57 let, nejvíce zastoupenou skupinou byli lidé mezi 50 a 60 lety.
Pro ty, kteří první kolo nestihli, ministerstvo připravilo další příležitosti. Druhé upisovací období poběží od 24. srpna do 4. října a v nabídce bude pouze Flexi Bond. Noví zájemci tak budou moci vstoupit do krátkodobé varianty a stávající investoři případně navýšit svou pozici. Konkrétní úroková sazba a další parametry navazující emise mají být oznámeny na začátku upisovacího období.
Třetí kolo je naplánováno na podzim a předvánoční období. V něm chce ministerstvo znovu nabídnout všechny tři typy dluhopisů, tedy vedle Flexi Bondu i pětiletý fixní a protiinflační dluhopis. Stát si tak ponechává prostor oslovit jak konzervativní střadatele s delším investičním horizontem, tak domácnosti, které dávají přednost vyšší likviditě.
Daňové zvýhodnění drží státní nabídku vepředu
Významnou roli v atraktivitě státních dluhopisů hraje daňový režim. Výnos z těchto produktů je na rozdíl od běžných bankovních vkladů osvobozen od 15procentní daně z příjmů. Právě to je jeden z důvodů, proč si státní nabídka drží konkurenceschopnost i v době, kdy banky začaly sazby viditelně zvyšovat.
Česká národní banka 18. června 2026 poprvé po více než čtyřech letech zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Reakce bank přišla rychleji než v předchozích měsících. Už na konci června zvedly úročení spořicích účtů Trinity Bank a J&T Banka, od začátku července se přidaly také mBank, slovenská VÚB a UniCredit. mBank zvýšila sazbu na mSpořicím účtu Plus na 4,21 procenta a Banka Creditas navýšila Spořicí účet TOP až na 4,25 procenta ročně.
Rostly také sazby termínovaných vkladů. Creditas u části nabídky přidala až 1,7 procentního bodu, Air Bank zvýšila u krátkodobých vkladů sazbu o půl procentního bodu na 3,70 procenta. Banky tyto kroky vysvětlují hlavně reakcí na vývoj trhu a na rozhodnutí centrální banky, nikoli přímou konkurencí státu.
Z pohledu čistého výnosu však státní dluhopisy zůstávají silným soupeřem. Nejlepší spořicí účty sice nabízejí kolem čtyř procent hrubého, po zdanění ale výnos klesá přibližně na 3,4 procenta. Naproti tomu pětiletý fixní státní dluhopis nese 4,544 procenta bez dalšího krácení. I krátkodobý Flexi Bond po zvýšení výnosu z 3,5 na 3,75 procenta těží z toho, že výnos nepodléhá srážkové dani.
Pro domácnosti to znamená, že při porovnávání spořicích produktů nestačí sledovat jen nominální sazbu. Rozhodující je také dostupnost peněz, délka vázanosti a zejména čistý výnos po zdanění. Právě v tomto srovnání bude stát v dalších měsících dál tlačit na banky, aby své depozitní produkty udržely atraktivní i pro konzervativní střadatele.