Australská vláda využívá randomizované testy k ověřování opatření, která mohou ovlivnit výdaje veřejných rozpočtů i fungování služeb pro občany a firmy. Jeden z největších pokusů ukázal, že snížení administrativních povinností uchazečů o práci nevedlo během šesti měsíců k horším pracovním výsledkům, zároveň ale snížilo jejich stres.

Téměř 40 tisíc uchazečů připravených nastoupit do zaměstnání, kteří využívali online systém Workforce Australia, bylo náhodně rozděleno do tří skupin. Systém je určen lidem pobírajícím australskou podporu v nezaměstnanosti JobSeeker a stanovuje jim takzvané vzájemné povinnosti při hledání práce.

První skupina zůstala u dosavadního měsíčního limitu 100 bodů, včetně nejméně čtyř pracovních žádostí. Další dvě skupiny měly limit snížený na 70, respektive 50 bodů, a musely podat alespoň tři, respektive dvě žádosti o zaměstnání. Body lze získat také studiem, školením nebo dalšími aktivitami.

Po šesti měsících se mezi skupinami neobjevil podstatný rozdíl v době odpracované v zaměstnání. Lidé v jednotlivých skupinách pracovali v průměru 10,4, 10,3 a 10,5 týdne. Obdobně srovnatelné byly i jejich příjmy a vyplacená podpora. Účastníci s mírnějšími podmínkami přitom častěji uváděli nižší míru stresu a více času na kroky, které sami považovali za účinnější při hledání práce.

Výsledek má význam i pro náklady veřejné správy. Pokud přísnější pravidla nezvyšují zaměstnanost ani nesnižují výdaje na podporu, mohou úřady hledat nastavení, které lidem nevytváří zbytečnou administrativní zátěž. Samotný test nenabízí univerzální odpověď pro všechny skupiny nezaměstnaných, ukazuje však hodnotu ověřování konkrétních parametrů programů před jejich plošným zavedením.

Malé změny mohou šetřit čas i provozní náklady

Podobný přístup australské instituce uplatnily při běžné komunikaci s klienty. Services Australia, která zajišťuje řadu vládních služeb a dávek, testovala zasílání SMS před telefonátem pracovníka úřadu. V experimentu zahrnujícím téměř 5 tisíc odchozích kontaktů vzrostla úspěšnost spojení z 52 na 64 procent. Při použití v rozsáhlém systému může takový rozdíl znamenat úsporu tisíců hodin pro klienty i zaměstnance.

Australské centrum pro hodnocení také prověřilo dodatečnou upomínku pro charity, které dosud nepodaly povinné roční hlášení Australské komisi pro charity a neziskové organizace. Mezi zhruba 15 tisíci organizacemi zvýšila přímá připomínka podíl včas odevzdaných hlášení z 56 na 62 procent. Charity navíc dokumenty podávaly v průměru o tři dny dříve.

Ne každý test přináší výrazný účinek. Pokusy bank přimět klienty, aby se zajímali o výhodnější podmínky hypotéky, ukázaly rozdíl mezi obecnou a cílenou komunikací. Nenápadná obecná výzva v bankovní aplikaci téměř nezabrala. Výraznější personalizovaná zpráva upozorňující na možnou nižší sazbu u konkrétního úvěru zvýšila kontaktování banky z 5 na 7 procent.

Podle zprávy State of Evaluation 2026 bylo napříč 41 federálními australskými úřady rozpracováno, plánováno nebo nedávno dokončeno 847 hodnocení. Z 219 hodnocení dopadů připadlo 14 na randomizované testy v osmi institucích. Smyslem není nahradit odborné posudky, dostupná data či konzultace, ale doplnit je tam, kde zůstává skutečná nejistota a lze spravedlivě porovnat různé varianty.

Ekonomický přínos může být nejvyšší u opatření, která se po ověření rozšíří na velký počet lidí či firem. Test na desítkách tisíc účastníků umožňuje upravit program ještě před jeho nasazením pro miliony obyvatel. Austrálie zároveň vidí prostor pro srovnávání přístupů jednotlivých států a teritorií v oblastech, jako jsou školy, nemocnice, doprava, územní plánování nebo regulace. Rozdílná pravidla se však stanou užitečným zdrojem poznatků jen tehdy, pokud je jejich vyhodnocení součástí návrhu politiky od počátku.