Austrálie může kvůli rozmachu chytrých brýlí s kamerou sáhnout k novým pravidlům ochrany soukromí. Tamní komisařka pro ochranu soukromí Carly Kind upozornila, že zařízení jako Ray-Ban Meta nebo brýle Anko prodávané řetězcem Kmart mění podmínky pro sběr osobních dat a mohou zvýšit právní i provozní náklady firem, které tyto technologie vyvíjejí, prodávají nebo zpracovávají data z jejich provozu.
V australském blogovém příspěvku Kind uvedla, že nenápadná nositelná zařízení schopná pořizovat video, fotografie nebo zvuk mohou zásadně proměnit běžné mezilidské kontakty ve veřejném i soukromém prostoru. Podle ní tím slábne možnost lidí rozhodovat o vlastním soukromí, pokud si nemohou být jisti, zda nejsou kdykoli nahráváni nebo fotografováni.
Právě tato nejistota má i obchodní rozměr. Pokud technologická firma přijímá a ukládá osobní údaje získané prostřednictvím takových zařízení, musí podle Kind prokázat soulad s australským zákonem o soukromí. Ten se však vztahuje na podniky a státní instituce, nikoli na jednotlivce, a to jen v situaci, kdy dochází ke shromažďování osobních údajů. Pro firmy to otevírá složitou otázku, jak budou informovat zachycené osoby o tom, že byl pořízen jejich obraz či hlas, a jak by zajistily souhlas v případech, kdy by zařízení nabízela i rozpoznávání obličejů.
Australská generální prokurátorka Michelle Rowland následně oznámila, že se na komisařku obrátila kvůli možným dopadům těchto brýlí na soukromí a požádala, aby se tématu úřad věnoval přednostně. OAIC, tedy australský Úřad komisaře pro informace, podle ní průběžně sleduje, jak nové technologie ovlivňují ochranu soukromí, zatímco vláda pracuje na další fázi reformy pravidel tak, aby odpovídala digitální době.
Kind zároveň nepopsala všechna rizika jako bezprostředně závažná. Ve většině případů podle ní mohou být dopady spíše mírné a uložené záznamy by jen zabíraly místo v datových centrech, aniž by byly dále analyzovány způsobem, který by měl na lidi podstatný dopad. I to je ale pro firmy důležité: rostoucí objem dat znamená vyšší nároky na ukládání, správu a právní odpovědnost za jejich využití.
Komisařka připustila, že v některých odvětvích mohou mít podobná zařízení i praktický přínos, podobně jako tělové kamery. Vedle toho ale varovala před případy, kdy by chytré brýle mohly sloužit ke škodlivému sledování zranitelných skupin, například dětí nebo obětí domácího násilí. Zmínila také rizika pro firmy v podobě průmyslové špionáže, krádeží dat, vydírání nebo úplatkářství. Právě zde se z debaty o soukromí stává i téma firemního rizika, compliance a ochrany citlivých informací.
Další dopady mohou přijít s chystanou druhou vlnou australských reforem ochrany soukromí. Podle Kind se pravděpodobně rozšíří působnost zákona a zvýší se požadavky na to, aby podniky uměly doložit, že sběr a využití osobních údajů, včetně dat používaných k trénování modelů umělé inteligence, je spravedlivé a přiměřené. Přísnější standardy se zřejmě dotknou také souhlasu se zpracováním dat, ochrany geolokačních údajů a širší definice osobních informací.
To by pro výrobce a provozovatele takzvaných surveillance wearables, tedy nositelné elektroniky se sledovacími funkcemi, znamenalo další překážky při uvádění produktů na trh. Z pohledu podnikání nejde jen o právní texty, ale i o reputaci a důvěru zákazníků. Kind výslovně upozornila, že důvěra veřejnosti v technologické firmy zůstává velmi nízká, a proto bude hranice pro získání společenského souhlasu s rozšiřováním těchto zařízení vysoká.
Současný australský zákon navíc nedopadá na osobní údaje, které shromažďují samotní jednotlivci, takže data uložená lokálně mohou zůstat mimo jeho rámec. I když část této mezery mohou v určitých případech pokrýt novější pravidla občanskoprávní odpovědnosti a připravovaná digitální povinnost péče, regulátor dál zkoumá, zda nebude nutný přímý zásah do tohoto segmentu trhu. Letos už podle Kind úřad nejméně dvakrát jednal s jedním subjektem, aby si upřesnil technické parametry nabízených zařízení.
Meta, která prodává chytré brýle Ray-Ban Meta od zhruba 400 australských dolarů, na svém webu uživatelům doporučuje respektovat preference ostatních, ukončit nahrávání, pokud si to někdo nepřeje, a nezakrývat LED kontrolku signalizující záznam. Současně upozorňuje, že brýle nemají být používány k obtěžování, porušování soukromí ani k pořizování citlivých údajů, například PIN kódů. Právě podobná upozornění ale ukazují, že debata se přesouvá od technické novinky k otázce, kdo ponese náklady a odpovědnost za její masové rozšíření.
