Premiér Andrej Babiš znovu vyostřil spor se soudci a svou kritiku justice opřel o kauzu Čapí hnízdo. Právě ta má vedle politického rozměru i výrazný ekonomický význam, protože se týká dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, tedy nakládání s veřejnými penězi a důvěry v kontrolu jejich čerpání.
Babiš reagoval na výzvu Soudcovské unie, která ho v pátek vyzvala, aby doložil svá tvrzení o soudcích rozhodujících bez důkazů, případně se podobných výroků zdržel. Unie připomněla, že kritika soudních rozhodnutí je legitimní i u člověka osobně dotčeného trestním řízením, zároveň ale upozornila na odpovědnost předsedy vlády při vyjadřování o soudní moci jako jedné ze základních institucí právního státu.
Premiér v nedělním videu uvedl, že ho výzva unie pobavila, a zopakoval své přesvědčení, že justiční systém není neomylný. Jako důkaz znovu označil případ Čapí hnízdo a členy unie pozval do Strakovy akademie s tím, že jim jeho právník věc vysvětlí. Současně připomněl, že stát podle něj za poslední čtyři roky vyplatil 400 milionů korun na odškodnění v případech, kdy bylo trestní stíhání podle následného výsledku neoprávněné.
Z ekonomického pohledu zůstává podstatné, že kauza Čapí hnízdo se netýká jen trestněprávního sporu, ale i důvěry v systém dotací a ochranu veřejných rozpočtů. Právě podobné případy mají dopad na to, jak je vnímána kontrola evropských a národních peněz, jaké náklady nese stát ve sporech a jak citlivě trh i veřejnost reagují na podezření kolem čerpání podpory.
Soudcovská unie ve svém stanovisku zdůraznila, že nesouhlas se soudním rozhodnutím nemůže sám o sobě ospravedlňovat domněnky, že soudci rozhodují na objednávku nebo bez důkazů. Tato rovina je důležitá i pro podnikatelské prostředí, protože důvěra v předvídatelnost rozhodování soudů ovlivňuje vymahatelnost práva, řešení obchodních sporů i celkovou jistotu při investicích a správě majetku.
Babiš své výtky rozšířil i na další rozhodování soudů, když prohlásil, že důvěru v justici podle něj nesnižují politici kritizující rozsudky, ale soudci ukládající podmíněné tresty v závažných kauzách. Tím však zároveň odvedl pozornost od jádra vlastního případu, který je spojován s dotací pro konferenční a rekreační areál a s možným zásahem do finančních zájmů Evropské unie.
Vývoj kolem Čapího hnízda se přitom dál promítá i do odpovědnosti dalších obžalovaných. Pražský vrchní soud minulý měsíc potvrdil Babišově spoluobžalované Janě Nagyové tříletý podmíněný trest a peněžitý trest za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Babišovo stíhání zůstává pozastavené kvůli poslanecké imunitě, protože ho Sněmovna letos na jaře ke stíhání nevydala.
Spor mezi premiérem a Soudcovskou unií tak znovu ukazuje, že případy spojené s veřejnými dotacemi nemají jen právní a politický dopad. Dotýkají se také důvěry v dohled nad veřejnými financemi, v rovné podmínky pro příjemce podpory i v to, jak stát chrání peníze daňových poplatníků a evropské rozpočtové zájmy.
