Evropská komise chce posunout hospodářskou spolupráci s Kanadou na novou úroveň a zároveň urychlit kroky, které mají snížit závislost Unie na vnějších dodavatelích. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve Štrasburku ve výroční zprávě o stavu unie spojila téma konkurenceschopnosti s obchodem, investicemi, energetikou i technologickou bezpečností.

Právě ekonomická odolnost patřila k hlavním motivům jejího téměř hodinového projevu v Evropském parlamentu. Von der Leyenová popsala Evropskou unii jako silnou, ale současně zranitelnou v době rychlých geopolitických změn. Podle ní musí sedmadvacítka více spoléhat na vlastní kapacity, omezovat strategické závislosti a lépe využít velikost svého trhu.

Vedle tlaku na větší surovinovou a průmyslovou soběstačnost zaujalo hlavně oznámení o novém typu partnerství s Kanadou. Ta by se podle šéfky Komise měla stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Na dosavadní obchodní dohodu CETA má navázat širší Aliance pro budoucnost, která se nemá týkat jen obchodu, ale i investic do technologií, energetiky, obranného průmyslu a kritických surovin.

Přítomnost kanadského premiéra Marka Carneyho ve Štrasburku spekulace o prohloubení vztahů ještě posílila. Von der Leyenová připomněla, že obchod se zbožím mezi EU a Kanadou od uzavření dohody CETA za necelých deset let vzrostl o 75 procent. Nový rámec spolupráce má podle ní rozšířit společné zájmy o baterie, kritické minerály, kybernetickou bezpečnost, kvantové technologie, umělou inteligenci i ekonomickou bezpečnost. Významnou roli má hrát také Arktida jako společný strategický projekt.

Jednotný trh a menší zátěž pro firmy

Silný důraz zazněl i na vnitřní fungování evropské ekonomiky. Předsedkyně Komise uvedla, že unijní hospodářství zvládlo dopady válek na Blízkém východě lépe, než se čekalo, a nezaměstnanost zůstává poblíž historických minim. Současně ale upozornila, že podniky dál zatěžují vysoké ceny energií a dražší financování.

Za jednu z hlavních brzd dalšího růstu označila roztříštěnost kapitálu, sítí a investic. Evropská unie má podle ní velký trh, silný průmysl i pevnou měnu, přesto svůj potenciál plně nevyužívá. Proto znovu vyzdvihla plán na dokončení jednotného trhu a připomněla politickou dohodu o cestovní mapě Jedna Evropa, jeden trh. Členské státy vyzvala, aby potřebné reformy dokončily do konce příštího roku.

Součástí balíku mají být také rychlejší povolovací procesy a další omezení administrativní zátěže. Dvanáct už předložených balíčků má podle Komise snížit byrokratické náklady firem zhruba o 17 miliard eur ročně. Von der Leyenová zároveň upozornila, že nestačí jen iniciativa z Bruselu. Ke zjednodušení mají přispět i samotné členské státy, zejména omezením takzvaného gold-platingu, tedy praxe, kdy se při přebírání evropských pravidel přidávají další národní požadavky.

Pro firmy je důležitá i část projevu věnovaná obchodní a surovinové bezpečnosti. Komise chce využít dostupné nástroje ke snižování obchodního deficitu s Čínou a k omezení závislosti na jednom směru dodávek. To se týká zejména kritických surovin a navazujících výrobních řetězců, které jsou klíčové pro energetiku, baterie nebo moderní průmysl.

Technologie, obrana a investice do evropských kapacit

Výrazné místo dostaly také nové technologie. Von der Leyenová varovala před bezpečnostními riziky spojenými s pokročilými modely umělé inteligence a oznámila záměr spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery, mimo jiné s Kanadou a Británií, na testování modelů, jejich ověřování a systémech včasného varování. Zároveň zdůraznila, že Evropa musí budovat vlastní výpočetní kapacity, aby si udržela technologickou nezávislost.

Z ekonomického pohledu jde o signál, že Brusel chce více podpory směrovat do infrastruktury s vysokou přidanou hodnotou, která může ovlivnit investice do datových center, výzkumu i průmyslových aplikací AI. Stejnou logiku sledují i plány na propojení obranných a průmyslových základen s Kanadou nebo společné projekty s Ukrajinou.

V části věnované Ukrajině šéfka Komise mluvila o posílení protivzdušné obrany a připomněla dohodu o nákupu amerických střel Patriot. Současně ale zdůraznila potřebu rozvíjet evropské výrobní schopnosti a nespoléhat se na jediného dodavatele. Klíčovým projektem má být systém protivzdušné a protiraketové obrany Freyja, který má spojit ukrajinské zkušenosti s evropskými technologiemi a výrobní kapacitou. Z programu SAFE chce Komise financovat i další společné projekty s ukrajinskými firmami.

Celkové vyznění projevu míří k tomu, že Evropská komise chce příští rok postavit na třech ekonomických pilířích: hlubším jednotném trhu, menší regulatorní zátěži pro podniky a bezpečnější síti strategických partnerství. Právě spojení s Kanadou má v tomto rámci sloužit jako model, jak vedle obchodu posilovat i investiční, technologickou a surovinovou odolnost evropské ekonomiky.