Bitcoin v sobotu znovu překonal hranici 81 tisíc dolarů a smazal část ztrát z předchozích dnů. Hlavním motorem růstu byly nucené likvidace spekulací na pokles a obnovená poptávka na spotovém trhu, zatímco investoři dál vyhodnocují dopady vyšších úrokových sazeb v USA a Japonsku i nejistotu kolem americké kryptoměnové regulace.
Největší kryptoměna světa se 18. září vyšplhala až na 81 702 dolarů poté, co se o den dříve obchodovala poblíž 76 400 dolarů. Nad 80 tisíc dolarů se dostala poprvé od 7. září. Kolem 22:50 východoamerického času, tedy ve 2:50 GMT, se obchodovala za 81 309,4 dolaru a za den přidávala 5,62 procenta.
Obrat přišel po slabším týdnu pro riziková aktiva. Americký Fed zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů a japonská centrální banka Bank of Japan následně také přidala čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Jde o její nejvyšší základní sazbu za 31 let. Vyšší sazby obvykle zdražují financování a tlumí ochotu investorů vstupovat do volatilnějších aktiv, mezi která kryptoměny patří.
Bitcoin po těchto krocích nejprve oslabil směrem k pásmu 75 až 76 tisíc dolarů, očekávaný silnější výprodej po rozhodnutí japonské centrální banky se ale nedostavil. Náladu na trhu naopak podpořil návrat peněz do amerických spotových ETF na bitcoin, tedy burzovně obchodovaných fondů přímo navázaných na cenu této kryptoměny. Dne 17. září do nich podle dostupných údajů přiteklo zhruba 159 milionů dolarů.
Růst následně výrazně zrychlil takzvaný short squeeze. To je situace, kdy obchodníci sázející na pokles musejí své pozice narychlo uzavírat, čímž sami dále tlačí cenu vzhůru. Během jediné hodiny bylo podle údajů z trhu zlikvidováno pákových kryptoměnových pozic asi za 192 milionů dolarů, z toho více než 183 milionů dolarů připadlo právě na shorty. Samotné short pozice na bitcoinu tvořily přibližně 119 milionů dolarů.
Vedle tržní dynamiky zůstává důležitým faktorem i regulace ve Spojených státech. Tento týden se nepodařilo posunout dál návrh zákona CLARITY Act v americkém Senátu, což na trhu znovu připomnělo regulatorní nejistotu. Americká komise CFTC, která dohlíží na trhy s komoditními deriváty, mezitím předložila Bílému domu samostatný návrh pravidel pro kryptotrh, podrobnosti ale zveřejněny nebyly.
Americká Komise pro cenné papíry a burzy, známá jako SEC, zároveň představila výjimku pro inovace. Ta má vybraným platformám otevřít pětiletou cestu k nabídce obchodování některých tokenizovaných akcií na blockchainu bez nutnosti registrace jako burza cenných papírů. CFTC navíc samostatně oznámila úlevu, která za určitých omezení umožní některým softwarovým firmám propojovat uživatele s regulovanými derivátovými trhy, aniž by se musely registrovat jako zprostředkovatelé.
Výhled trhu tak zůstává smíšený. Po rychlém odrazu sice převládá opatrný optimismus, část investorů ale stále počítá i s výraznější korekcí. Na predikční platformě Myriad obchodníci přisuzovali 84procentní pravděpodobnost tomu, že bitcoin nejprve dosáhne 84 tisíc dolarů, než by klesl na 55 tisíc dolarů. Při vyšších cenových cílech už je důvěra slabší.
Na platformě Polymarket obchodníci odhadovali pravděpodobnost dosažení 90 tisíc dolarů letos na 59 procent, zatímco u hranice 100 tisíc dolarů jen na 25 procent. Riziko poklesu přitom z trhu nezmizelo ani po sobotním růstu. Stejná platforma přisuzovala 48procentní pravděpodobnost tomu, že bitcoin do konce roku znovu otestuje úroveň 70 tisíc dolarů.
