Po dvanácti letech dospěli kriminalisté k závěru, že někdejší starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský a dalších 37 bývalých zastupitelů a radních mají stanout před soudem. Podle policie hlasovali pro prodeje obecních pozemků a budov za zjevně nevýhodné ceny a městské části měli způsobit škodu téměř 73 milionů korun. Mlejnský se mezitím pohybuje v podnikatelském prostředí kolem Romana Janouška a Tomáše Pitra a v květnu byl zachycen na luxusní jachtě v Chorvatsku. O tom, zda bude obžaloba skutečně podána, však teprve rozhodne státní zástupce.
Obžalovaný Dalibor Mlejnský na luxusní jachtě u Romana Janouška.
Někdejší starosta Prahy 11 ještě v nové pozemkové kauze obžalovaný není. Národní centrála proti organizovanému zločinu však po letech vyšetřování navrhla, aby státní zástupce poslal před soud jeho a dalších 37 někdejších členů vedení a zastupitelstva městské části.
Někdejší starosta Prahy 11 ještě v nové pozemkové kauze obžalovaný není. Národní centrála proti organizovanému zločinu však po letech vyšetřování navrhla, aby státní zástupce poslal před soud jeho a dalších 37 někdejších členů vedení a zastupitelstva městské části.
Kriminalisté tvrdí, že politici ve dvou volebních obdobích schvalovali prodeje lukrativních obecních pozemků a budov za výrazně nižší než obvyklé ceny. Údajná škoda se podle policejního výpočtu blíží 73 milionům korun. Návrh na podání obžaloby dostalo Městské státní zastupitelství v Praze, které nyní musí rozhodnout o dalším postupu. Mlejnský na aktuální žádost Seznam Zpráv o vyjádření nereagoval, v minulosti vinu odmítal.
Od plaveckého bazénu k policejnímu spisu
Příběh začíná zhruba před dvaceti lety. Praha 11 plánovala prodávat majetek, který považovala za nepotřebný. Veřejně prezentovaným cílem bylo získat peníze mimo jiné na výstavbu plaveckého bazénu pro obyvatele Jižního Města.
Problém podle vyšetřovatelů nebyl v samotném rozhodnutí majetek prodat, ale ve způsobu, jakým se určovala jeho cena. Radnice vedená Daliborem Mlejnským měla u developersky zajímavých parcel používat posudky založené na administrativních neboli tabulkových cenách. Ty však nemusely odpovídat částkám, za které se srovnatelné pozemky skutečně prodávaly na trhu.
Policejní dokumenty podle zveřejněných informací uvádějí, že zastupitelé opakovaně schválili prodej nebo budoucí prodej nemovitostí za zjevně nevýhodné ceny. Vyšetřovatelé zároveň tvrdí, že použití tabulkových cen odporovalo pokynům pražského magistrátu, který požadoval prodej za cenu obvyklou.
Litochlebské náměstí: 38 milionů proti odhadu 62,5 milionu
Jedním z nejvýraznějších případů jsou pozemky na Litochlebském náměstí. Praha 11 je prodala za 38 milionů korun. Radnice však podle policejního spisu měla k dispozici také jiný posudek, podle něhož mohla jejich komerční hodnota dosahovat až 62,5 milionu korun.
Tehdejší vedení městské části se hájilo tím, že vítězná částka vzešla z veřejného výběrového řízení a byla vyšší než hodnota určená použitým znaleckým posudkem. Takto prodej obhajovalo i veřejné prohlášení starosty zveřejněné městskou částí. Podstatou dnešního sporu je však právě otázka, zda výchozí posudek vůbec zachycoval reálnou tržní hodnotu parcel.
Nabídka devět milionů prohrála s částkou 4,4 milionu
Další prověřovaný obchod působí na první pohled paradoxně. Jeden zájemce nabídl za pozemky a budovy devět milionů korun, městská část však dala přednost společnosti s nabídkou 4,4 milionu.
Levnější uchazeč sliboval, že po rekonstrukci vznikne v objektu školka, klub pro seniory nebo jiná veřejně prospěšná služba. Právě tento příslib měl podle dobového zdůvodnění převážit nad vyšší finanční nabídkou.
Policie ale zjistila, že povinnost vybudovat školku či seniorský klub se následně neobjevila v kupní smlouvě. Neprojevila se podle zveřejněných informací ani ve stavebním řízení. Vyšetřovatelé proto případ vykládají jako možné zvýhodnění předem preferované společnosti.
Posudek zpracovaný pro policii Vysokou školou ekonomickou měl navíc určit obvyklou hodnotu prodaných nemovitostí na 18,5 milionu korun. Ve srovnání s kupní cenou 4,4 milionu by rozdíl přesahoval 14 milionů. Jde však o závěr vyšetřovatelů, který by v případném řízení musel obstát před soudem.
Ochranné pásmo metra a další milionový rozdíl
V jiném případě radnice při ocenění zohlednila omezení spojená s ochranným pásmem metra a požadavkem na zachování parkovacích míst. Na základě takto upraveného posudku prodala pozemky vítězi soutěže.
Kriminalisté tvrdí, že i po započtení uvedených omezení byla výsledná cena příliš nízká. Rozdíl mezi zaplacenou a podle policie skutečnou hodnotou měl v tomto případě činit přibližně 16 milionů korun.
Opozice varovala, koalice hlasovala
Obvinění politici se podle policejních dokumentů hájili tím, že prodeje probíhaly ve výběrových řízeních. Někteří také argumentovali, že před hlasováním neměli dostatek času ani všechny podklady, aby mohli správnost ocenění samostatně prověřit.
Právě tento argument však policie obrací proti nim. Zastupitelé měli podle vyšetřovatelů při správě obecního majetku povinnost opatřit si potřebné informace. Jestliže posudky neznali, neměli podle policejní logiky hlasovat. A jestliže slyšeli varování, že ceny neodpovídají trhu, měli je před rozhodnutím prověřit.
Opoziční zastupitelé i část veřejnosti na údajně nízké ceny upozorňovali už v době prodejů. Na jednom z veřejných jednání například zaznělo srovnání, podle něhož neměla správná hodnota pozemku činit 2 300 korun za metr čtvereční, ale zhruba 4 500 korun.
Bývalý opoziční zastupitel Ladislav Kos uvedl, že radnice odmítala kritikům poskytovat znalecké posudky a opozice si je musela vymáhat prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím. Mlejnský tehdy na výtky odpovídal, že dosažená částka je tržní právě proto, že v soutěži nikdo víc nenabídl.
Vyšetřování se rozběhlo, zastavilo a znovu vrátilo
Policie začala případ řešit už v roce 2013 a v roce 2014 obvinila Mlejnského a desítky dalších komunálních politiků. Dozorující státní zástupkyně ale později stíhání zrušila. Jedním z argumentů bylo, že se nepodařilo prokázat osobní obohacení politiků ani úmyslnou manipulaci s prodeji.
Zlom přišel v červnu 2021. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman krátce před odchodem z funkce rozhodl, že vyšetřování má pokračovat. V roce 2024 bylo trestní stíhání znovu zahájeno a v červenci 2026 policie oznámila, že dokončila vyšetřování a navrhla podání obžaloby.
Jachta v Chorvatsku a prostředí kolem Janouška a Pitra
Nová fáze případu přichází v době, kdy se Mlejnský objevuje v podnikatelském prostředí kolem Romana Janouška a Tomáše Pitra. Reportéři jej v květnu 2026 zachytili na luxusní jachtě v chorvatském Šukošanu nedaleko Zadaru. Na palubě se pohybovali také Janoušek, Pitr a další lidé z jejich podnikatelského a společenského okolí.
Jachta nese jméno Zilvar. Přestože bývá v mediální zkratce označována jako Janouškova, podle zveřejněných údajů ji formálně vlastní společnost Sagnell Business. Investigativní reportéři popsali vazby této firmy na prostředí kolem Janouška. Samotná přítomnost Mlejnského na lodi samozřejmě není důkazem trestné činnosti ani součástí pozemkové kauzy; dokresluje však jeho současné podnikatelské kontakty.
Magazín Reportér již dříve uvedl, že Mlejnský vyjednával za společnost Třetí realitní v souvislosti s kasinem u Průhonic. Firma a projekt jsou médii spojovány s Tomášem Pitrem. Mlejnský měl být rovněž pětinovým podílníkem v jiném developerském projektu v katastru Újezdu u Průhonic.
Osm let v čele Prahy 11
Dalibor Mlejnský vedl Prahu 11 od listopadu 2006 do listopadu 2014. Současně působil v pražském zastupitelstvu a patřil mezi výrazné komunální politiky ODS.
V březnu 2014 pozastavil členství ve straně a opustil své funkce v místních strukturách ODS. Jako důvod uvedl rodinné a soukromé okolnosti. Ve funkci starosty však do konce volebního období zůstal.
Devětadvacet milionů v hotovosti
Při domovní prohlídce a v bankovním sejfu policie na konci roku 2014 zajistila přibližně 29 milionů korun spojovaných s Mlejnským. Tehdejší případ vzbudil značnou pozornost také kvůli jeho výroku, že policisté u něj našli „něco málo“.
Soud však později rozhodnutí o zajištění peněz zrušil. Vyšetřovatelé neprokázali, že hotovost pocházela z trestné činnosti, a peníze byly vráceny. Tato část příběhu proto nesmí být vykládána jako důkaz viny v současné pozemkové kauze.
V jiné kauze byl pravomocně zproštěn
Mlejnský už před soudem v minulosti stanul. Spolu s dalšími lidmi byl obžalován kvůli zakázkám na rekonstrukce více než šedesáti dětských hřišť a zanedbaných ploch na Chodově a Hájích. Obžaloba hovořila o předražených nebo fiktivních pracích a škodě v desítkách milionů korun.
Soud ale všechny obžalované zprostil, protože jejich jednání podle něj nebylo trestným činem. Vrchní soud rozhodnutí potvrdil v listopadu 2021. Mlejnský následně získal od státu odškodnění přesahující 670 tisíc korun za nezákonné trestní stíhání a související náklady.
Také proto je nutné současnou kauzu posuzovat odděleně. Dřívější osvobozující rozsudek automaticky neznamená nevinu ani vinu v novém případu. Ukazuje však, že policejní obvinění a dokonce ani podaná obžaloba samy o sobě ještě neurčují konečný výsledek.
Spor o diplomovou práci
Mlejnský čelil rovněž podezření z plagiátorství. Dva odborné posudky zpracované v roce 2011 pro Český rozhlas dospěly k závěru, že velká část jeho diplomové práce o založení pražské univerzity byla doslovně převzata ze dvou knih a postrádala řádný poznámkový aparát.
Mlejnský pochybení odmítal a odkazoval na to, že práci řádně obhájil. Univerzita Jana Amose Komenského si následně nechala zpracovat také vlastní posouzení, které práci hodnotilo kriticky, ale podle dostupných informací ji za plagiát neoznačilo.
Co bude následovat
Policejní návrh nyní neznamená, že soud začne automaticky. Státní zástupce musí prostudovat rozsáhlý spis a rozhodnout, zda podá obžalobu, bude požadovat doplnění vyšetřování, nebo zvolí jiný procesní postup.
Pokud obžaloba podána bude, soud bude muset u každého z 38 stíhaných politiků samostatně posuzovat, jaké informace při jednotlivých hlasováních měl, zda mohl rozpoznat nevýhodnost obchodu a zda porušení povinností bylo úmyslné, nebo nedbalostní.
Právě individuální odpovědnost jednotlivých zastupitelů může být jedním z nejobtížnějších bodů budoucího řízení. Policejní teze je přímočará: politici byli na pochybnosti opakovaně upozorňováni, a pokud neměli dostatek informací, neměli pro prodej hlasovat. Obhajoba může naopak namítat, že zastupitelé postupovali podle odborných podkladů, výsledků soutěží a doporučení úředníků.
Vazby případu: jména, společnosti a podnikatelské okolí
Vazby případu: jména, společnosti a podnikatelské okolí
V příběhu kolem Dalibora Mlejnského se prolínají dvě rozdílné roviny. První tvoří samotná trestní kauza prodejů majetku Prahy 11. Druhou představují Mlejnského pozdější obchodní a společenské kontakty kolem Romana Janouška a Tomáše Pitra. Z veřejně dostupných informací však nevyplývá, že by Janoušek nebo Pitr byli zapojeni do vyšetřovaných prodejů Prahy 11.
Dalibor Mlejnský
Ústřední postavou případu je bývalý starosta Prahy 11 za ODS. Policie navrhla obžalovat Mlejnského a dalších 37 bývalých radních a zastupitelů kvůli hlasování o prodejích pozemků a budov, které měly být podle vyšetřovatelů prodány za zjevně nevýhodné ceny.
Mlejnský jako starosta jednotlivé transakce veřejně obhajoval. Tvrdil například, že cenu lze považovat za tržní, jestliže v soutěži žádný zájemce nenabídl více. Policie naopak argumentuje, že výchozí znalecké posudky vycházely z administrativních cen, nikoliv z reálné ceny obdobných nemovitostí na trhu.
Bývalí zastupitelé a radní Prahy 11
Návrh na obžalobu se netýká pouze Mlejnského. Policie zahrnula mezi stíhané všechny členy zastupitelstva a rady, kteří hlasovali pro prověřované prodeje ve dvou volebních obdobích.
Jejich obhajoba stojí mimo jiné na tvrzení, že se spoléhali na znalecké posudky, doporučení úředníků a výsledky výběrových řízení. Někteří uváděli, že před hlasováním neměli všechny potřebné informace.
Vyšetřovatelé však tento argument odmítají. Podle nich měli zastupitelé povinnost vyžádat si podklady, ověřit pochybnosti a v případě nedostatku informací pro prodej nehlasovat.
Praha 11
Městská část byla vlastníkem prodávaného majetku a podle policejního výpočtu také poškozenou stranou. Celkovou škodu vyšetřovatelé vyčíslili téměř na 73 milionů korun.
Radnice prodeje původně zdůvodňovala snahou zbavit se nepotřebného majetku a získat peníze na investice pro obyvatele, mimo jiné na plánovaný plavecký bazén.
Společnost Tweelingen
Jednou z konkrétně pojmenovaných společností je Tweelingen, a. s., která měla koupit pozemky na Litochlebském náměstí u stanice metra Opatov.
Praha 11 měla za pozemky získat 38 milionů korun. Podle zveřejněných informací však existoval také odhad, který jejich komerční hodnotu stanovoval až na 62,5 milionu korun.
Už v době prodeje opozice upozorňovala, že společnost je málo známá, její vlastnická struktura není průhledná a mohla by mít vazby na radnici. Mlejnský jakékoli osobní spojení s lidmi za firmou odmítal. Upozorňoval také, že společnost již v lokalitě vlastnila další pozemky.
Ladislav Kos
Výraznou postavou na opačné straně sporu byl tehdejší opoziční zastupitel Ladislav Kos z Hnutí pro Prahu 11, později senátor.
Kos a další opoziční politici upozorňovali, že ceny jsou příliš nízké a použité posudky neodpovídají hodnotě pozemků. Podle Kose radnice odmítala posudky poskytovat a opozice si je musela vymáhat prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pavel Zeman
Do případu zasáhl také tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Původní trestní stíhání bylo zrušeno, protože se podle dozorující žalobkyně nepodařilo prokázat úmyslnou manipulaci ani osobní obohacení politiků.
Pavel Zeman však v červnu 2021 rozhodl, že se má vyšetřování obnovit. Učinil tak krátce před svým odchodem z funkce. Následně bylo v roce 2024 trestní stíhání znovu zahájeno.
Roman Janoušek
Roman Janoušek není podle zveřejněných informací obviněným ani účastníkem pozemkové kauzy Prahy 11. Jeho jméno se objevuje v souvislosti s Mlejnského současným společenským a podnikatelským okolím.
Reportéři v květnu 2026 zachytili Mlejnského společně s Janouškem, Tomášem Pitrem a dalšími lidmi na luxusní jachtě Zilvar v chorvatském přístavu Sukošan.
Samotná přítomnost na jachtě nedokazuje majetkové propojení ani zapojení do trestné činnosti. Dokládá však, že se Mlejnský v tomto okruhu lidí osobně pohybuje.
Tomáš Pitr
Také Tomáš Pitr není veřejně spojován s vyšetřovanými prodeji Prahy 11. S Mlejnským jej však propojuje projekt kasina v Průhonicích.
Magazín Reportér uvedl, že Mlejnský vyjednával za společnost Třetí realitní s představiteli Průhonic. Tato společnost připravovala obnovu areálu Club Hotelu Praha a vznik kasina v bývalé tenisové hale.
Reportér projekt popsal jako součást sféry podnikatelských zájmů Tomáše Pitra. Pitrův přímý majetkový podíl ve společnosti však z veřejných rejstříků nemusí být patrný.
Třetí realitní
Třetí realitní je nejvýraznější veřejně popsanou obchodní vazbou mezi Mlejnským a projektem spojovaným s Pitrovým okolím.
Firma koupila areál Club Hotelu Praha u dálnice D1. Plánovala rekonstrukci hotelu, restaurace a sportovního zázemí. Hlavním ekonomickým prvkem projektu mělo být kasino.
Podle Reportéra právě Mlejnský jednal jménem společnosti s průhonickou samosprávou. Firma obci nabízela peníze a investice výměnou za změnu pravidel, která by umožnila provoz hazardu na konkrétním místě.
Jachta Zilvar a Sagnell Business
Luxusní jachta Zilvar, na níž byli Mlejnský, Janoušek a Pitr zachyceni, je podle veřejných registrů ve vlastnictví společnosti Sagnell Business.
Firma má podle zveřejněné účetní závěrky aktiva přesahující 1,4 miliardy korun a vlastní množství luxusních nemovitostí v Praze i ve Špindlerově Mlýně.
Seznam Zprávy popsaly řadu personálních, majetkových a adresních stop vedoucích ze Sagnell Business k lidem z Janouškova okolí. Přímé vlastnictví společnosti Romanem Janouškem však veřejné dokumenty jednoznačně nedokládají. Tomáš Pitr uvedl, že jachtu nikdy nevlastnil a se Sagnell Business nemá nic společného.
Zoran Kazimirovič
Zoran Kazimirovič se objevuje jako člověk z Janouškova podnikatelského okolí. V minulosti působil ve společnosti Breva, která se později sloučila se Sagnell Business.
Podnikatel Libor Votruba uvedl, že při nákupu domu od Sagnell Business jednal právě s Kazimirovičem. Tato okolnost patří mezi veřejně popsané indicie spojující firmu s Janouškovým prostředím.
Martina Schopperová
Manažerka Martina Schopperová se objevuje v několika společnostech a projektech z okolí Janouška a Pitra.
Podle veřejných rejstříků působila ve spolku, který si nechal registrovat značku Zilvar, a je jednatelkou společnosti Rosmarina Gastro. Současně působí ve společnosti Třetí realitní, za kterou podle Reportéra vyjednával také Mlejnský.
Tomáš Pitr se ke spolupráci se Schopperovou v minulosti veřejně přihlásil.
Rosmarina a Rosmarina Gastro
Rekreační a gastronomický areál Rosmarina v pražských Modřanech média popisují jako jedno z míst, kde se setkávají lidé z okolí Janouška a Pitra.
Seznam Zprávy uvedly, že se v areálu objevují stejní manažeři a právníci jako ve společnostech spojených s jachtou Zilvar, Třetí realitní a dalšími nemovitostními projekty.
Provozní společností je mimo jiné Rosmarina Gastro, jejíž jednatelkou je Martina Schopperová.
Výnosový otevřený podílový fond
V širší podnikatelské struktuře se objevuje také Výnosový otevřený podílový fond. Podle zveřejněných dokumentů sdružoval majetek v hodnotě několika miliard korun a přímo či nepřímo vlastnil podíly v desítkách převážně nemovitostních společností.
Mezi projekty ve struktuře fondu patřily pozemky v Šeberově, průhonický projekt s kasinem, hotel ve Špindlerově Mlýně a podíly v dalších pražských nemovitostech.
Přímý majetkový vztah Janouška a Pitra k fondu veřejně doložen není. Některé společnosti však propojují stejné adresy, právníci a manažeři z jejich podnikatelského okolí.
Blofine, Geone Šeberov a další společnosti
Ve struktuře fondu zaujímá důležité místo společnost Blofine, která drží podíly v dalších nemovitostních firmách.
Jednou z nich je Geone Šeberov, vlastník rozsáhlých pozemků mezi pražským Šeberovem a Chodovem. Tomáš Pitr v minulosti připustil, že má se strukturou kolem těchto projektů něco společného, přestože jeho jméno ve společnostech oficiálně uvedeno není.
Dalšími jmény objevujícími se ve struktuře jsou například investiční společnosti Avant a Family Ace, společnost EMH South nebo firma Liberália, která byla historicky spojena se skupinou kolem Sagnell Business.
Co je přímá vazba a co pouze souvislost
Za přímé vazby k trestnímu případu lze považovat Dalibora Mlejnského, hlasující zastupitele a radní, městskou část Praha 11, jednotlivé prodeje a společnosti, které městský majetek kupovaly, například Tweelingen.
Janoušek, Pitr, Sagnell Business, Třetí realitní, Rosmarina a společnosti z okolí Výnosového otevřeného podílového fondu patří do širšího obrazu Mlejnského pozdějších kontaktů a obchodních aktivit. Podle dosud zveřejněných informací ale nejsou součástí vyšetřované pozemkové kauzy Prahy 11.
Je proto nutné neprezentovat širší síť kontaktů jako důkaz, že Janoušek nebo Pitr stáli za údajně nevýhodnými prodeji. Veřejně dostupné podklady takové spojení zatím nedokládají.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
