Vítězství demokratů v amerických volbách do Kongresu otevřelo investorům novou nejistotu, ale zároveň posílilo zájem o státní dluhopisy a defenzivnější aktiva. Podle německého týdeníku WirtschaftsWoche budou pro finanční trhy rozhodující zejména jednání o rozpočtu, dalším zadlužování USA, clech a regulaci rychle rostoucího sektoru umělé inteligence.
Demokraté podle uvedených výsledků získali většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu a uspěli také v části jednotlivých států. Bezprostřední tržní reakce byla smíšená. Akcie v Asii a dolar oslabily, zatímco americké státní dluhopisy získaly podporu. Výnos desetiletých amerických dluhopisů klesl o čtyři bazické body, dolar vůči euru oslabil o 0,3 procenta na 1,118 dolaru a cena zlata vzrostla o 2,9 procenta. Japonský index Nikkei během asijského obchodování ztratil 1,4 procenta.
Na evropských burzách byl vývoj opačný. Index Stoxx 600 dopoledne přidal 0,9 procenta a německý DAX přibližně 1,1 procenta. Část investorů již před volbami přesouvala peníze od titulů spojených s umělou inteligencí do stabilnějších oborů. Jasnější rozložení sil ve Washingtonu podle pozorovatelů vedlo k tomu, že opatrnější investoři začali uskutečňovat dříve odkládané obchody.
Chris Weston, vedoucí analytického oddělení Pepperstone Group v Melbourne, upozornil, že hlavním překvapením nebyl samotný úspěch demokratů, ale rozsah jejich vítězství. Právě potřeba rychle upravit předchozí sázky přispěla k počátečním výkyvům na trzích.
Rozpočet a cla mohou změnit očekávání držitelů dluhopisů
Pro trh amerického dluhu může být podstatné, zda Kongres omezí další snižování daní a růst federálních výdajů. Takový vývoj by zmírnil obavy investorů z rychlého navyšování státního dluhu během vlády prezidenta Donalda Trumpa. Nižší očekávaná potřeba financování by byla příznivá pro ceny státních dluhopisů, jejichž výnosy se pohybují opačně než ceny.
Významnou položkou pro federální rozpočet zůstává konflikt s Íránem. Americké ministerstvo obrany odhaduje dosavadní náklady na 47 miliard dolarů. Demokraté by mohli při jednáních o rozpočtu a případném zvýšení dluhového stropu požadovat ukončení konfliktu. Případná dohoda by mohla snížit tlak na ceny ropy, a tím i inflační rizika, která ovlivňují rozhodování centrálních bank v USA i Evropě.
Nejistota se týká také obchodní politiky. Pokud by se Kongres dostal s Bílým domem do sporu o cla zaváděná prezidentskými dekrety, uvolnění celních bariér by mohlo pomoci dovozcům a vývozcům v Severní Americe i Evropě. Naopak ostrý spor o rozpočtové a obchodní kroky by mohl vyústit až v omezení fungování federálních úřadů, což by pro firmy a finanční trhy znamenalo další zdroj nejistoty.
Kryptoměnový trh na volební výsledek reagoval bez výrazného propadu. Investoři zřejmě do značné míry počítali s úspěchem demokratů předem. Sektor digitálních aktiv však může později zasáhnout změna vedení klíčových kongresových výborů, včetně bankovního výboru Senátu, kde by mohli získat větší vliv politici s rezervovanějším postojem ke kryptoměnám.
Datová centra čelí politickému i energetickému riziku
Nejcitlivěji mohou politickou změnu vnímat společnosti navázané na umělou inteligenci. Demokratická většina může prosazovat přísnější dohled nad velkými technologickými firmami a pravidly pro AI. Provozní údaje významných společností zatím ukazují pokračující sílu odvětví: AMD i Super Micro nedávno zvýšily výhled tržeb a Meta úspěšně prodala podnikové dluhopisy za 15 miliard dolarů. Zájem investorů o financování AI infrastruktury tedy bezprostředně nezmizel.
Riziko však představuje odpor proti rychlému rozšiřování datových center, která mají vysoké nároky na energii a elektrickou síť. Podle údajů citovaných agenturou Bloomberg leží z plánované kapacity datových center o objemu 303 gigawattů většina ve státech, kde se v roce 2026 konaly důležité volby. Přibližně 170 gigawattů připadá na státy s volbami guvernérů a zákonodárných sborů, 91 gigawattů na státy s parlamentními volbami a asi osm gigawattů na státy s volenými energetickými regulačními komisemi. Jen 34 gigawattů se nachází ve státech bez relevantních voleb.
Rostoucí ceny energie a nedostatečné zapojení místních komunit do rozhodování mohou proto prodražit nebo zpomalit část plánovaných investic. Pro firmy financující výstavbu datových center to znamená vedle technologického a úvěrového rizika také vyšší regulatorní nejistotu. Výsledek voleb tak neznamená automatický konec investičního boomu kolem umělé inteligence, ale může změnit jeho tempo, náklady i rozložení kapitálu mezi jednotlivá odvětví.
