Česká národní banka zvýšila úrokové sazby, přestože říjnová meziroční inflace klesla na 2,4 procenta a patří k nejnižším v Evropské unii. Rozhodnutí bankovní rady prošlo jen těsnou většinou 4:3. Bezprostřední dopad na ceny nových hypoték ani na výnosy českých státních dluhopisů se zatím neprojevil, protože finanční trh s růstem sazeb již počítal.

Guvernér Aleš Michl tak drží přísnější měnový kurz, jehož cílem je předejít dalšímu roztočení inflace. Pro Česko je zkušenost z předchozích let výrazná: mezi lety 2022 a 2024 vzrostly ceny kumulativně o 37,8 procenta. Šlo o druhý nejvyšší růst v Evropě, když vyšší hodnotu, 47,6 procenta, zaznamenalo pouze Maďarsko.

Proti zvýšení sazeb zaznívá argument, že domácí inflace je nyní nízká. V říjnu se snížila ze zářijových 2,5 procenta na 2,4 procenta. Nižší meziroční růst cen vykázaly v Evropské unii jen Švédsko s 0,9 procenta a Dánsko s 2,2 procenta. Rozhodování centrální banky však nemíří pouze na aktuální čísla, ale především na rizika pro vývoj cen v dalších měsících.

V eurozóně dosahuje průměrná inflace čtyř procent. V Itálii ceny rostou o 5,4 procenta, v Belgii o 5,26 procenta, v Řecku o pět procent, ve Španělsku o 4,9 procenta a ve Francii o 3,4 procenta. Také Německo vykazuje vyšší inflaci než Česko, konkrétně 2,8 procenta. Evropská centrální banka přitom drží sazby na 2,5 procenta, což je terčem kritiky i českých politiků.

Prostor pro zvyšování sazeb v eurozóně omezuje mimo jiné obava z nákladů na obsluhu veřejného dluhu, zejména ve Francii. Nízké sazby ale mohou při silnějších cenových tlacích přispívat k jejich dalšímu růstu. Rizikem zůstávají také drahé energie a domácí rozpočtová situace, včetně vysokých schodků a rostoucího státního zadlužení. Ve Spojených státech Fed na podzim zvýšil sazby na 3,75 procenta, přesto tam inflace vystoupala na 3,7 procenta.

Pro domácnosti je podstatné, že krok ČNB zatím nepřinesl okamžité zdražení úvěrů na bydlení. Podle Swiss Life Hypoindexu činila v říjnu průměrná sazba nově sjednané hypotéky 5,79 procenta, zatímco v srpnu byla na pěti procentech. Banky tedy své sazebníky upravovaly již před rozhodnutím centrální banky.

Výnos desetiletých českých státních dluhopisů naopak mírně klesl na 5,139 procenta, jednu z nejnižších hodnot od září. Na dluhopisové trhy nyní působí globální přesun části investorů z akcií do bezpečnějších aktiv po vítězství Demokratů v amerických volbách do Kongresu a obavách ze zpomalení investic do umělé inteligence. Podobný pohyb je patrný i ve Francii, kde výnos desetiletého dluhopisu klesl z 5,06 procenta před dvěma týdny na 4,77 procenta. Náklady států na financování dluhu tak neurčují jen domácí rozpočty a měnová politika, ale také mezinárodní investiční nálada.