Dokumenty ruského obranného průmyslu, které zveřejněné šetření spojuje s dodávkami pro Írán, upozorňují na další riziko pro obchodní plavbu Hormuzským průlivem. Nejde jen o bezpečnostní otázku: jakékoli omezení provozu v této strategické trase se rychle promítá do cen ropy, nákladů na paliva, dopravu i hospodaření energeticky náročných firem.

Podklady získané společností Dallas Analytics a popsané deníkem Financial Times se týkají státem kontrolované Korporace taktických raket (KTRV) a jejích dodavatelů. Záznamy pracují s označením K-10, případně K10, které má podle jednoho z dokumentů označovat Írán. Materiály mají zachycovat výrobu a dodávky částí odpalovacích zařízení pro střely LMUR, známé též jako Produkt 305 nebo Ch-39.

Střela LMUR byla původně určena pro ruské bitevní vrtulníky Ka-52M a Mi-28NM. Váží zhruba 105 kilogramů, nese 25kilogramovou hlavici a využívá elektrooptické navádění s termovizním kanálem. Podle zveřejněných dokumentů se na výrobě odpalovacího zařízení APU-305 podílela moskevská konstrukční kancelář Vympel a několik dalších podniků, včetně Azovského opticko-mechanického závodu.

Dodavatelské rozpisy z let 2024 a 2025 vedle zakázek pro ruské vrtulníkové závody uvádějí i položku K-10. Ta počítala s pohonnými jednotkami pro 90 nosičů APU-L, které měly směřovat do závodu AOMZ. Zpráva zároveň připomíná, že Írán v listopadu 2023 oznámil plánované pořízení vrtulníků Mi-28, letounů Su-35 a cvičně-bojových strojů Jak-130. První exportní Mi-28NE podle zveřejněných fotografií dorazily do Íránu v lednu 2026.

Kód K-10 se objevuje i u dodávek letounů Jak-130

Spojení označení K-10 s Íránem má podle šetření podporovat také dokumentace k letounům Jak-130. Interní harmonogram Irkutského leteckého závodu z roku 2022 zahrnoval šest těchto strojů pro příjemce označeného GP-K10. Zatímco další zahraniční odběratelé byli v záznamech identifikováni názvem nebo kódem země, u K10 takové upřesnění chybělo.

Za nejpřímější doklad autoři považují žádost výrobce katapultážních sedaček Zvězda z října 2022. U dodávky 40 pyrotechnických sad pro Jak-130 je na průvodní dokumentaci uvedeno označení „K10“ a vedle něj Írán. Časový plán odpovídal harmonogramu irkutského závodu. Íránská státní média následně v září 2023 zveřejnila záběry Jaků-130 ve výzbroji íránského letectva.

Šetření rovněž upozorňuje na pozemní raketový systém Izdělije 347, který ruská armáda představila při cvičení Centr-2026 na přelomu září a října. Systém je instalován na nákladním voze Ural-63706 Tornado-U a používá dvojité odpalovací zařízení, datovou anténu a řídicí konzoli. Ruské ministerstvo obrany u něj uvádí dosah až 20 kilometrů.

Autoři textu připouštějí, že nemají záznam o operačním nasazení pozemní varianty LMUR v Íránu ani obrazové důkazy, že by ji Teherán převzal. Za možný důvod vývoje však označují exportní využití. V případě Hormuzského průlivu by systém s doletem kolem 20 kilometrů mohl teoreticky ohrožovat plavidla z pobřežních pozic. V nejužším místě je průliv široký přibližně 39 kilometrů.

Nejistota v Hormuzu zdražuje přepravu i paliva

Pro podniky na energetických trzích je podstatné především to, že Hormuzský průliv zůstává klíčovou trasou pro vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu z Perského zálivu. Hrozba útoků, omezení lodní dopravy nebo delších tras se může projevit vyššími sazbami za přepravu, dražším pojištěním nákladu a rizikovými přirážkami u ropných kontraktů.

Tyto náklady se následně neomezují na rafinerie a obchodníky s ropou. Vyšší cena paliv zatěžuje silniční dopravce, letecké společnosti, výrobní podniky i domácnosti. Nejistota navíc komplikuje plánování zásob, cenovou politiku a zajištění proti pohybu cen komodit.

Zveřejněné dokumenty samy o sobě nedokládají předání pozemního systému Íránu. Naznačují však rozsáhlejší obchodní a výrobní vazby mezi ruským zbrojním průmyslem a íránskými ozbrojenými složkami, než jaké odpovídají veřejným ujištěním o omezené podpoře. Pro finanční trhy i firmy závislé na stabilních dodávkách energie tak zůstává bezpečnost Hormuzského průlivu významným zdrojem nákladového rizika.