Oznámená dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem o dodávkách nejméně 300 000 tun ruské nafty může podle českých představitelů dále zvýraznit nevýhodu evropských firem a domácností při nákupech energií. Premiér Andrej Babiš ji označil za výrazný negativní signál pro Evropu, která by na vývoj měla reagovat.
Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl na dodávkách ruské nafty pro americký a světový trh. Babiš na tiskové konferenci po senátních a komunálních volbách připomněl, že Trump dříve Evropě vytýkal odběr této suroviny z Ruska. Právě proto pokládá současnou dohodu za šokující.
Význam dohody může být patrný zejména na cenách paliv a výrobních nákladech podniků. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že cena nafty v Evropě je přibližně o 40 procent vyšší než ve Spojených státech. Obdobně podle něj vychází Evropa hůře také při cenách plynu. Vyšší vstupní náklady se promítají do dopravy, průmyslu i konečných cen zboží a služeb.
Rozdílné ceny energií dopadají na konkurenceschopnost
Trump v poslední době spojoval růst cen pohonných hmot s ukrajinskými útoky na ruské ropné rafinerie. Zároveň odmítal, že by hlavní příčinou zdražování byla válka s Íránem, kterou Spojené státy a Izrael zahájily na konci února.
Havlíček zdůraznil, že Evropa se v důsledku ozbrojených konfliktů ocitá v energeticky nevýhodné pozici. Současně upozornil, že americký prezident může svůj další postup ještě přehodnotit. Pro evropské podniky proto zůstává klíčové, zda nové dodávky skutečně ovlivní dostupnost nafty na trhu a zda se rozdíl cen energií mezi Evropou a USA nebude dále prohlubovat.
Ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že případný ruský zájem prodávat naftu by mohl otevřít prostor také pro jednání o míru. Zatím však podle něj není zřejmé, zda Rusko za dohodu nabídlo konkrétní ústupky. Nejistota kolem podmínek ujednání tak komplikuje odhad, jaké budou dlouhodobé dopady na evropský energetický trh.
