Evropské firmy i domácnosti vstupují do podzimu s dalším energetickým rizikem. Vedle vysokých cen elektřiny a plynu sílí také tlak na trhu s naftou, která je klíčová pro nákladní dopravu, zemědělství, logistiku i část průmyslu. Právě růst cen dieselového paliva může v příštích měsících dál prodražit provoz firem a zvýšit inflační tlaky napříč ekonomikou.

Podle popsané situace je nedostatek nafty nejvíce patrný v západní Evropě a ve Spojených státech. V Kalifornii se cena dostala na 8 dolarů za galon, tedy přibližně 1,86 eura za litr. Ve Francii už litr nafty vystoupal na 2,30 eura. Bulletin Evropské komise uvádí, že průměrná cena benzinu Natural 95 v EU činí 1,91 eura za litr, zatímco nafta se prodává v průměru za 2,01 eura.

Pro ekonomiku je přitom právě nafta zásadní surovinou. Pohání kamiony rozvážející zboží, traktory při sklizni, část železniční dopravy i lodní přepravu. Zdražení dieselového paliva se proto nepromítá jen do účtenek na čerpacích stanicích, ale přímo do nákladů dodavatelských řetězců. Vyšší výdaje dopravců a výrobců se následně přelévají do cen potravin, průmyslového zboží i služeb.

Napětí na trhu už otevřeně zmiňují i podnikatelské svazy. Ve Finsku žádají dopravní asociace zásah vlády s tím, že rekordní ceny paliv poškozují ekonomiku a dostávají komerční dopravu do obtížně udržitelné situace. Právě dopravci bývají mezi prvními, na které se prudký růst cen nafty přenese, protože palivo tvoří významnou část jejich provozních nákladů.

Za nynějším vývojem stojí kombinace omezené nabídky a problémů v rafinérském sektoru. Skupina Vitol upozornila, že rafinérie sice jedou na plnou kapacitu, přesto nejsou schopny trh dostatečně zásobovat. Podle tohoto pohledu se problém netýká samotné těžby ropy, ale zpracovatelských kapacit. Pokud se neobnoví provoz větších rafinerií v Rusku a na Blízkém východě, může podle firmy nastat situace, kdy bude ropy na světě dostatek, ale hotových paliv nikoli.

Vitol zároveň uvedl, že důvodem části výpadků jsou ukrajinské útoky na ruské rafinerie. Rusko podle původního textu prodloužilo moratorium na vývoz nafty, které zavedlo už na konci července. To dále omezuje dostupnost paliva pro evropské odběratele a zvyšuje citlivost trhu na jakýkoli další výpadek.

Napjatou situaci potvrzují i další vyjádření z komoditního trhu. Výkonný ředitel Vitolu Russell Hardy uvedl, že zásoby jsou prakticky na nejnižších úrovních a docházejí. Mark Senn ze společnosti Phillips 66 zase očekává, že nedostatek nafty v globálním rafinérském sektoru teprve začíná a v příštích měsících povede k omezené nabídce, vysokým cenám a tlaku na poptávku.

Pro evropské podniky je podstatné i to, že region zůstává silně závislý na dovozu. Dosud pomáhal zejména americký export, který zmírňoval napětí na trhu. S blížící se zimou však může růst spotřeby nafty a topných paliv v Evropě rychle převážit nad dostupnými dodávkami. Reuters navíc upozornila, že problémy se netýkají jen nafty, ale také topného oleje využívaného v lodní dopravě a elektrárnách.

Vedle přímého dopadu na rozpočty firem to znamená i širší riziko pro ekonomiku. Dražší pohonné hmoty zvyšují náklady logistických firem, zemědělců, stavebnictví i výrobců, a tím zhoršují marže podniků. Firmy, které nemají dostatečně silnou cenotvorbu nebo dlouhodobé kontrakty, mohou být nuceny část nákladů nést samy. U některých odvětví to může zhoršit cash flow, prodloužit splatnost závazků a zvýšit tlak na provozní financování.

Pokud se nabídka paliv v příštích měsících nezlepší, může drahá nafta patřit k hlavním faktorům, které během zimy znovu zhorší nákladové podmínky v evropském hospodářství. Nejde tak jen o problém motoristů, ale o významný zásah do cen dopravy, zásobování i fungování podniků v celé EU.