Kanada v reakci na zhoršené vztahy se Spojenými státy urychluje snahu rozšířit obchodní a investiční vazby s Evropskou unií. Premiér Mark Carney mluví o „jedinečném“ bezpečnostním a hospodářském partnerství s EU a jeho vláda současně sází na nové daňové pobídky, otevření části infrastruktury zahraničnímu kapitálu a příliv investic v řádu stovek miliard kanadských dolarů.

Carney na summitu připomněl, že světová ekonomika se podle něj dál štěpí a že obchodní provázanost se stále častěji používá jako nástroj nátlaku. Kanada proto podle něj musí vedle posilování domácí ekonomiky také diverzifikovat zahraniční partnerství. Právě v tom má hrát větší roli Evropská unie, se kterou Ottawa v posledních týdnech výrazně zintenzivnila kontakty.

Premiér upozornil, že Kanada je jedinou neevropskou zemí zapojenou do evropské iniciativy v oblasti obranných zakázek. Jeho vláda chce s Bruselem hledat širší rámec spolupráce a v debatě se objevují i možnosti snazší mobility lidí mezi oběma stranami. Carney ale zároveň připustil, že jednání jsou teprve v rané fázi.

Další posun má přinést i jeho vystoupení ve Štrasburku, kde se tento týden zúčastní plenárního zasedání Evropského parlamentu a jednání kolem výročního projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie. Právě tam se očekává upřesnění nových oblastí spolupráce mezi EU a Kanadou.

Více šancí pro firmy, ale i limity evropského trhu

Evropská unie se podle dosavadních signálů snaží přiblížit Kanadu co nejvíce, aniž by narušila hranici mezi členy a nečleny bloku. Nepočítá se proto s žádnou formou přidruženého členství. Brusel si po zkušenosti s brexitem hlídá zejména nerozdělitelnost čtyř svobod jednotného trhu, tedy volného pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu. V nejbližší době tak může být nejrealističtější prohloubení spolupráce v surovinách, energetice, obraně, výzkumu nebo digitálních technologiích.

Pro podniky už nyní existuje poměrně široký základ. EU a Kanada mají dohodu o volném obchodu CETA i samostatné dohody o digitální spolupráci, surovinách, výzkumu a zelené transformaci. Na začátku letošního roku se Kanada stala první mimoevropskou zemí, která se připojila k programu obranných půjček EU v objemu 150 miliard eur. To otevírá další prostor zejména pro kanadské obranné firmy usilující o dodávky do Evropy.

Zároveň ale přetrvávají překážky, které plné využití obchodního rámce brzdí. Dohodu CETA dosud neratifikovalo deset členských států EU včetně Francie, Itálie a Polska, přestože od jejího podpisu uplynulo téměř deset let. Část ustanovení tak stále nevstoupila v platnost, což zvyšuje nejistotu pro firmy, které plánují dlouhodobé investice nebo rozšiřování dodavatelských řetězců.

Ekonomická čísla přitom ukazují, že vzájemný obchod roste. Obchod EU s Kanadou v oblasti zboží a služeb dosáhl v roce 2025 hodnoty 130 miliard eur, což představuje nárůst o 80 procent proti roku 2016, kdy byla CETA podepsána. Ve srovnání s obchodem Kanady a USA v hodnotě téměř 880 miliard dolarů je to ale stále výrazně menší objem. I proto Carney připouští, že Spojené státy zůstanou pro Kanadu nadále klíčovým obchodním partnerem.

Daňové pobídky a letiště pro investory

Vedle zahraničního vyjednávání se Ottawa snaží zlepšit i domácí podmínky pro kapitál. Carney uvedl, že zahraniční investice výrazně vzrostly a federální vláda míří k vyrovnání provozního rozpočtu o rok dříve, než se plánovalo. Současně oznámil takzvaný megaodpočet z daně z příjmů právnických osob, který má podnikům umožnit okamžitě odečíst 100 procent nákladů na nové investice u širšího okruhu aktiv než dosud. Cílem je posílit konkurenceschopnost vůči podobným pobídkám ve Spojených státech.

Dalším krokem má být otevření čtyř hlavních kanadských letišť zahraničním investicím. Vláda tím chce podle premiéra odemknout jejich hodnotu a současně se vyhnout dřívějším problémům u modelů částečného soukromého financování. Právě infrastruktura má být jedním z kanálů, kudy by mohl do země přitékat nový kapitál.

Ještě před úterním summitem oznámila kancelář premiéra nové domácí investice v objemu téměř 500 miliard kanadských dolarů. Vysocí kanadští představitelé zároveň dávají najevo, že širší mezinárodní orientace země může v dalších letech přinést investice za další stovky miliard.

Ambiciózní investiční strategie ale vyvolává i odpor části veřejnosti. V centru Toronta se před summitem sešly tisíce lidí na protestu proti tomu, aby veřejné peníze snižovaly riziko soukromých projektů, zatímco sociální a environmentální náklady nesou místní komunity. Pro ekonomiku a firmy je tak vedle zahraničního obchodního napětí důležitou otázkou i to, jak vláda nastaví rovnováhu mezi podporou investorů, veřejným zájmem a domácí průmyslovou politikou.

Pro kanadský byznys zůstává hlavním sdělením to, že země hledá cestu k menší závislosti na americkém trhu, aniž by se od něj mohla skutečně odstřihnout. Sbližování s EU proto nepředstavuje náhradu za obchod se Spojenými státy, ale spíše pokus rozšířit odbytiště, investiční zdroje i přístup k evropským programům v době, kdy geopolitické napětí stále víc zasahuje i do firemních rozhodnutí.