Válka s Íránem stála Spojené státy podle nestranického Úřadu pro rozpočet Kongresu (CBO) nejméně 38 miliard dolarů a dál prodražuje federální výdaje. Vedle přímých nákladů na munici a škody na technice se do ekonomiky promítá i dražší energie, vyšší inflace a tlak na obranný průmysl, který by doplňoval vyčerpané zásoby raket ještě řadu let.
Zpráva CBO, zveřejněná 16. září 2026, patří k prvním veřejným souhrnům finančních dopadů konfliktu. Vyplývá z ní, že každý další měsíc bojů může podle intenzity zvýšit účet zhruba o 3 miliardy dolarů. Úřad zároveň upozornil, že íránské údery poškodily nebo zničily stovky budov a dalších objektů na amerických základnách v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Iráku, Ománu a Jordánsku.
Na obdobný problém už krátce předtím upozornila také analýza generálního inspektora Pentagonu. Ta uvedla, že do 30. června šlo jen na munici 22,3 miliardy dolarů a celkové výdaje odhadla na 33,4 miliardy dolarů. Současně popsala, že boje odkryly slabá místa ve výrobních kapacitách pro doplňování munice a vedly ke strategickému nedostatku zásob.
Právě munice podle CBO představuje největší jednotlivou nákladovou položku. Na náhradu dosud spotřebovaných zbraní připadá 21,7 miliardy dolarů, z toho 13,1 miliardy dolarů tvoří samotné protiraketové střely. Obrana proti íránským balistickým raketám a dronům výrazně spotřebovala zásoby střel Patriot, THAAD i námořních interceptorů. CBO odhaduje, že jejich doplnění by pravděpodobně trvalo nejméně pět let, a to i v případě navýšení výroby.
To je podstatná zpráva nejen pro americký rozpočet, ale i pro firmy navázané na obranné zakázky a dodavatelské řetězce. Konflikt totiž neukazuje jen výši okamžitých vojenských výdajů, ale i dlouhodobé omezení průmyslové základny. Pokud se výroba nebude rozšiřovat dostatečně rychle, mohou se zpožďovat dodávky, růst jednotkové náklady a zvyšovat tlak na další mimořádné rozpočtové požadavky.
Drahá energie a tlak na inflaci
Vedle obranných výdajů se válka promítla i do širší ekonomiky. CBO uvedlo, že narušení dodávek ropy přes Hormuzský průliv zvýšilo náklady na energii a posunulo inflaci o půl procentního bodu výše proti dřívějším odhadům. Cena ropy Brent vzrostla z 64 dolarů za barel před začátkem bojů až na 103 dolarů na vrcholu napětí.
Podle odhadu úřadu bude kvůli válce inflace na začátku roku 2027 o 0,5 procentního bodu vyšší, než se čekalo. Krátkodobé úrokové sazby jsou už nyní asi o 0,2 procentního bodu výše, než by bez konfliktu pravděpodobně byly. To znamená dražší financování nejen pro stát, ale i pro domácnosti a podniky, které jsou citlivé na cenu úvěrů, provozních půjček nebo refinancování dluhů.
Bílý dům v červnu požádal o dodatečné financování 87,6 miliardy dolarů, z čehož 67,1 miliardy mělo připadnout Pentagonu. Po odečtení položek, které CBO nepovažovalo za přímou součást bojových operací, vychází podle úřadu částka související s konfliktem na 42,3 miliardy dolarů, tedy přibližně o desetinu více, než činí jeho vlastní odhad. Součástí žádosti bylo i 12,1 miliardy dolarů na utajené programy, které CBO nemohlo prověřit.
Rozpočtový úřad zároveň upozornil, že konečný účet zřejmě ještě není úplný. Stále nedokáže vyčíslit náklady na opravy poškozených základen ani budoucí výdaje na diplomacii a zahraniční pomoc navázané na konflikt. Už nyní je ale zřejmé, že válka neznamená jen jednorázovou vojenskou operaci, ale i delší rozpočtovou zátěž s dopady do inflace, veřejných financí a výrobních kapacit amerického obranného sektoru.
