Růst životních nákladů, drahé energie a inflace patří před americkými volbami do Kongresu k hlavním ekonomickým tématům. Zvlášť citelně je vnímají domácnosti, zemědělci a pracovníci v průmyslu, pro něž se zdražování promítá do rodinných rozpočtů i nákladů podnikání.
Ekonom Mark Zandi odhadl, že válka s Íránem stála průměrnou americkou domácnost během osmi měsíců přibližně 2 000 dolarů. Největší podíl na tom měly vyšší ceny benzinu a vytápění. Prezident Donald Trump sice na předvolebním mítinku v Georgii označil míru chudoby za nejlepší v americké historii, toto tvrzení ale neodpovídalo skutečnosti. Tlak na rozpočty domácností tak zůstává významným politickým i ekonomickým faktorem.
Na nákladovou zátěž upozorňují také američtí farmáři. Vedle dražší nafty se potýkají s dopady cel na hnojiva, která zdražují zemědělské vstupy. Část pracovníků současně vyjadřuje obavy z využívání umělé inteligence a z rozšiřování datových center. Tyto změny vnímají nejen jako otázku budoucích pracovních míst, ale i jako další zdroj nejistoty pro regionální ekonomiky.
Ekonomická témata se promítají do kampaní v těsných soubojích o Kongres, mimo jiné v Ohiu, Michiganu a Texasu. Volby zároveň provází mimořádně vysoké výdaje: Elon Musk plánuje obnovit politický akční výbor America PAC, který v roce 2024 vynaložil na podporu zvolení Trumpa více než 260 milionů dolarů. V Texasu pak republikánský kandidát Ken Paxton získává výraznou finanční převahu nad demokratem Talaricem právě také díky Muskově podpoře.
V předstihu už hlasovalo bezmála 48 milionů Američanů. V klíčových státech roste volební účast a registrovaní demokraté mají zatím náskok před republikány. O výsledku ale mohou rozhodovat právě voliči, pro které se každodenní výdaje za dopravu, energie a základní potřeby staly důležitějším měřítkem než obecné politické sliby.
