Rozsáhlé protesty ve Francii přerostly v několika městech v násilné střety, rabování a požáry. Vedle původní nespokojenosti studentů se stavem školství se do popředí dostaly rostoucí životní náklady, ceny pohonných hmot a energie i obavy z dalších úsporných kroků. Vývoj zvyšuje nejistotu pro francouzské domácnosti, obchodníky a další podnikatele.
Demonstrace začaly před několika týdny mezi středoškoláky. Upozorňovali na nedostatek učitelů, zanedbané školní budovy a komplikace kolem přijímání na vysoké školy. Postupně se však protestní vlna rozšířila i mezi lidi, kteří pociťují oslabení kupní síly a tlak stále vyšších výdajů na běžný provoz domácnosti.
K protestům se přidaly také požadavky na růst mezd a důchodů, které podpořila odborová organizace CGT. Pro firmy je přitom kombinace mzdových očekávání, dražších vstupů a nejistého spotřebitelského sentimentu citlivá zejména v odvětvích závislých na domácí poptávce. Vyšší náklady na dopravu a energie mohou zatěžovat rozpočty malých provozoven i větších podniků.
Násilnosti zvýšily škody i bezpečnostní omezení
Sobotní demonstrace v několika městech vyústily v útoky na obchody, střety s policií a zapalování budov. V Limoges hořela historická radnice. Podle deníku The Guardian policie při sobotních nepokojích zadržela přibližně 1 800 lidí. Francouzské úřady následně zavedly v některých městech, včetně částí Paříže, noční zákazy vycházení.
Taková omezení mohou bezprostředně zasáhnout večerní obchod, gastronomii, dopravu i turistické služby. Rabování a poškozování provozoven zároveň znamená přímé náklady na opravy, výpadky tržeb a možné spory s pojišťovnami. Dopady se mohou promítnout také do platební schopnosti menších podnikatelů, pokud budou delší dobu čelit omezenému provozu a vyšším nákladům.
Prezident Emmanuel Macron násilnosti odsoudil s tím, že pro ně neexistuje ospravedlnění. Současně poukázal na vysoké ceny energií jako na jeden z podstatných zdrojů společenské nespokojenosti. Podle jeho vyjádření, které citoval Daily Mirror, souvisí růst cen také s americkými vojenskými údery proti Íránu a narušením dopravy v Hormuzském průlivu.
Americký prezident Donald Trump naopak přisoudil nepokoje především francouzské imigrační politice a kritizoval Macrona za otevřenost hranic. Tato tvrzení využil i v kampani před listopadovými volbami do Kongresu. Do obdobné kritiky se zapojil viceprezident J. D. Vance i další republikánští politici. Původní podoba protestů však vycházela zejména z problémů ve školství a z ekonomické nespokojenosti.
Napětí mezi Paříží a Washingtonem tak doprovází především domácí francouzský problém: jak zmírnit tlak drahého života, aniž by další opatření zatížila veřejné finance, firmy a zaměstnance. Podobné protesty kvůli životním nákladům a školství se objevily také ve Španělsku, Portugalsku a Itálii, francouzské násilnosti však získaly mimořádnou pozornost v americké předvolební debatě.
