Téměř 165 tisíc lidí v Česku si v roce 2025 vedle hlavního zaměstnání udržovalo ještě další pracovní činnost. Jejich počet se od roku 2014 zvýšil o více než polovinu. Druhý příjem přitom neslouží jen k dorovnání rodinného rozpočtu: využívají jej také odborníci, vysokoškoláci a manažeři, kteří své zkušenosti nabízejí mimo hlavní pracovní poměr.
Ve věkové skupině od 15 do 64 let mělo více než jednu práci přibližně 164 900 osob, což odpovídá 3,30 procenta všech zaměstnaných v této skupině. V roce 2014 šlo o 106 700 lidí. Za jedenáct let se tak počet pracovníků s vedlejší činností zvýšil o 54,50 procenta. Vyplývá to z dat Eurostatu zpracovaných pracovním portálem JenPráce.cz.
Vedlejší výdělek může mít rozdílné finanční důvody. Pro část pracovníků ve službách, pomocných profesích nebo na částečných úvazcích představuje další zaměstnání cestu, jak pokrýt pravidelné životní náklady. Z pohledu domácností jde o způsob, jak rozložit riziko výpadku příjmu nebo navýšit disponibilní peníze v období vyšších výdajů.
U kvalifikovaných pracovníků však druhá práce často navazuje na jejich odbornost a profesní kontakty. Může jít o konzultace, školení, lektorování, kreativní zakázky či specializované služby. Takové činnosti umožňují zhodnotit know-how mimo firmu, v níž člověk pracuje na hlavní úvazek, a zároveň vytvářejí vedlejší zdroj příjmů.
Podle analýzy vykonává zhruba polovina lidí s druhou prací vedlejší činnost jako osoby samostatně výdělečně činné, zatímco druhá polovina je zaměstnaná. Samotná statistika ale neuvádí, zda je rozhodujícím motivem finanční potřeba, profesní rozvoj, nebo kombinace obou faktorů.
