Evropská centrální banka (ECB), která určuje měnovou politiku zemí eurozóny, v říjnu nezměnila své tři klíčové úrokové sazby. Depozitní sazba, za niž mohou banky ukládat přebytečné peníze u ECB, zůstala na 2,50 procenta. Další zvýšení o 0,25 procentního bodu se podle hodnocení trhu rýsuje v prosinci, kdy by sazba mohla dosáhnout 2,75 procenta.

Rozhodnutí odpovídalo očekávání finančních trhů. Prohlášení ECB ale vyznělo opatrněji než po zářijovém zasedání. Centrální banka více zdůraznila, že energetický šok zatím nevyvolal výrazné druhotné dopady do cen a že jádrová inflace, tedy inflace očištěná o silně kolísající položky, zůstává v zásadě stabilní. Současně upozornila, že přísnější podmínky financování budou pravděpodobně tlumit hospodářský růst i inflaci.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že rada guvernérů zvýšení sazeb projednávala již v říjnu, ale rozhodla se vyčkat na další údaje dostupné v prosinci. Pokud nová data potvrdí nynější výhled a nenastanou zásadní nové okolnosti, směr měnové politiky je podle ní zřejmý. Tento výrok podporuje očekávání prosincového zvýšení, i když samotné písemné sdělení ECB bylo zdrženlivější.

Pro firmy i domácnosti v eurozóně by další růst sazeb znamenal pokračování dražšího úvěrování a vyššího tlaku na náklady obsluhy dluhu. ECB však zatím nenaznačuje razantní sérii dalších kroků. Spotřebitelská inflace sice meziročně vystoupala na 3,8 procenta, dražší energie se ale podle dostupného hodnocení téměř nepřenášejí do jádrové inflace ani do mzdových požadavků. Základním scénářem proto zůstává dosažení vrcholu depozitní sazby na 2,75 procenta a její ponechání na této úrovni i v roce 2027.

Riziko vyšších sazeb by mohly zvýšit zejména vysoké ceny energií, nízké zásoby plynu a silná průmyslová poptávka spojená s globálními investicemi do umělé inteligence. Lagardeová také připomněla, že ECB disponuje nástroji pro případ narušení přenosu měnové politiky, zejména při neodůvodněných a chaotických pohybech na dluhopisových trzích zemí s vysokým zadlužením.

Ještě před tiskovou konferencí Lagardeová oznámila, že 7. února 2027 skončí ve funkci před vypršením mandátu. Podle jejího vyjádření chce mít poté větší prostor pro svobodné vyjadřování k politice. Předčasný odchod by však neměl sám o sobě zásadně změnit směřování ECB, protože její rozhodnutí vznikají na základě konsenzu a obsazení tří uvolněných míst ve výkonné radě má odrážet politickou rovnováhu mezi členskými státy.