Varšavské bezpečnostní fórum letos spojilo debatu o ruské válce proti Ukrajině s hospodářskou a finanční odolností Evropy. Řečníci zdůrazňovali potřebu rozšířit sankce vůči Rusku, hledat cestu k využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině a posílit evropskou schopnost samostatně financovat obranu, výrobu i dodavatelské řetězce.

Vystoupení se odehrávala v době, kdy se konflikt blíží šestému roku plnohodnotné invaze. Podle účastníků fóra se bezpečnostní tlak Moskvy neomezuje na Ukrajinu a zahrnuje také sabotáže, zastrašování, letecké incidenty či využívání nelegální migrace. Tyto aktivity mají podle řečníků zůstávat pod prahem reakce podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, přesto mohou mít vážné bezpečnostní i ekonomické důsledky.

Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves upozornil na rozdílné vnímání ruského rizika napříč Evropou. Země střední a východní Evropy, které jsou Rusku geograficky blíže, podle něj investují více do obrany a budují silnější společenskou odolnost. Naopak v části západní a jižní Evropy zůstává pohled na hrozbu méně jednotný, což komplikuje společné rozhodování o výdajích, sankcích i dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

Sankce narážejí na spor o zmrazený majetek

Výrazným finančním tématem byla možnost použít ruská zmrazená aktiva ve prospěch Ukrajiny. Bývalý britský ministr obrany Ben Wallace i místopředseda Nadace Svobodné Rusko Vladimir Kara-Murza patřili mezi řečníky, kteří vyzývali k důraznějšímu postupu vůči Vladimiru Putinovi, jeho okolí a ruskému bankovnímu sektoru.

Zvláštní vyslanec EU pro provádění sankcí David O'Sullivan připomněl, že využití těchto prostředků zůstává uvnitř Unie sporné. Debata se netýká jen dřívějších výhrad Maďarska, ale i role Belgie, kde je soustředěna podstatná část ruských aktiv. Rozhodnutí by tak mělo dopad nejen na financování ukrajinské obrany a obnovy, ale také na právní jistotu evropských finančních institucí a jejich postavení v mezinárodním systému.

Kara-Murza zároveň upozorňoval, že ruská ekonomika funguje v režimu válečné pohotovosti. Sankce jí podle něj působí ztráty, avšak dosavadní nastavení ekonomiky část jejich bezprostředních účinků tlumí. Za další oslabení Ruska označil rostoucí závislost země na Číně. Fórum proto vedlo i k debatě, zda se Evropa nemá začít připravovat na možné politické a ekonomické změny v Rusku po skončení současného režimu.

Obrana, výroba a dodavatelské řetězce

Účastníci ocenili dosavadní změny, zejména růst obranných výdajů, německé přezbrojování a vstup Finska a Švédska do NATO. Současně ale zaznívalo, že Evropa stále nemá dostatečně ucelenou strategii, jak vedle obrany rozvíjet vlastní výrobní kapacity, technologie a odolné dodavatelské řetězce.

Rok 2027 může podle diskutujících prověřit soudržnost evropských spojenců také politicky. Ve Francii se uskuteční prezidentské volby a v Německu série zemských voleb včetně hlasování v Severním Porýní-Vestfálsku. Řečníci varovali před rizikem, že domácí ekonomické a společenské otřesy mohou posílit politické síly odmítající dosavadní evropský přístup k Ukrajině a sankcím.

Varšavská debata tak nevyzněla jen jako bezpečnostní apel. Její podstatou byla výzva, aby EU a evropské státy NATO přenesly deklarovanou jednotu do konkrétních finančních a průmyslových kroků: zajistily stabilní pomoc Ukrajině, zvýšily obranné schopnosti a snížily závislost na rozhodování i dodávkách velmocí mimo Evropu.