Plány AfD na vystoupení Německa z eurozóny a schengenského prostoru vyvolaly ostrou reakci ekonomů i zástupců průmyslu. Podle nich by podobný krok neznamenal návrat k vyšší prosperitě, ale naopak silnou nejistotu pro firmy, dražší export, narušení dodavatelských řetězců a tlak na zaměstnanost i příjmy domácností.
Lídryně AfD Alice Weidel před důležitými zemskými volbami ve východním Německu znovu potvrdila, že v případě účasti ve spolkové vládě chce opustit jak euro, tak Schengenskou dohodu. Právě ekonomická stránka těchto návrhů se stala hlavním terčem kritiky. Prezident Německého institutu pro ekonomický výzkum DIW Marcel Fratzscher označil požadavek na odchod z eura za projev výrazné ekonomické nekompetence. Podle něj by takový krok mohl přinést milionům lidí nezaměstnanost a občanům značné ztráty příjmů.
Fratzscher současně upozornil, že dopady by byly zvlášť citelné ve východním Německu. Jako příklad zmínil Sasko-Anhaltsko, kde by podle jeho výpočtů patřili obyvatelé mezi největší poražené takové hospodářské změny. Čtyřčlenná rodina by tam podle něj musela počítat se ztrátou příjmů převyšující 6 000 eur ročně.
Podobně se vyjádřila i předsedkyně Německé rady ekonomických expertů Monika Schnitzer. Návrat k marce nebo jiné národní měně označila za zpátečnický a ekonomicky chybný krok. Upozornila, že nová německá měna by s vysokou pravděpodobností posílila, což by zdražilo německé zboží v zahraničí a oslabilo konkurenceschopnost exportérů. Právě společný evropský hospodářský a měnový prostor je přitom podle ní jednou z klíčových výhod německé ekonomiky.
Nejistota pro firmy a odložené investice
Schnitzer varovala také před dlouhým a komplikovaným procesem případného odchodu, který by podle ní vytvořil obrovskou právní i kurzovou nejistotu. Firmy by nevěděly, v jakém měnovém a regulatorním prostředí budou fungovat, a mohly by proto odkládat investice nebo přesouvat kapitál jinam. Právě tato nejistota bývá pro podnikání stejně nebezpečná jako samotné zvýšení nákladů.
Kritika se netýká jen eura. Oba ekonomové odmítli i návrh na odchod ze schengenského prostoru. Podle Schnitzer by návrat trvalých hraničních kontrol představoval další obchodní bariéru. Nákladní doprava by čelila čekání na hranicích, dodavatelské řetězce by byly méně spolehlivé a firmy by nesly dodatečné náklady. To by dopadlo zejména na německý průmysl a na pracovníky, kteří dojíždějí přes hranice.
Fratzscher v této souvislosti mluví o významných ekonomických ztrátách a chaosu pro řadu podniků. Upozorňuje, že část zaměstnanců by už nemohla do práce přes hranice dojíždět tak jako dosud, zatímco podniky by se musely vyrovnat s vyššími provozními výdaji. V ekonomice silně navázané na přeshraniční obchod a výrobu by tak šlo o zásah, který by se rychle promítl do cen, logistiky i rozhodování o nových zakázkách.
Průmysl mluví o riziku pro růst a pracovní místa
Podobně se vyjádřila i generální ředitelka Svazu německého průmyslu BDI Tanja Gönner. Podle ní AfD z pohledu podniků nepředstavuje hospodářskou stranu. Dosavadní návrhy podle ní nepřinášejí podporu růstu ani investicím, ale spíše nové nejistoty. Kritická byla i k představám strany v energetice, protože podniky podle ní potřebují předvídatelné ceny energií, dostupnost, rychlejší sítě, povolovací procesy a jistotu pro dlouhodobé investice.
Gönner upozornila, že slibovaný návrat ke starým pořádkům nevede k nižším cenám, ale k horší plánovatelnosti a k ohrožení tvorby hodnoty i průmyslových pracovních míst. Právě to je argument, který se v debatě opakuje nejčastěji: nejde jen o ideologický spor o podobu Evropy, ale o přímé náklady pro exportéry, výrobní firmy, zaměstnance i domácnosti.
Weidel své požadavky znovu obhajovala v nedělním letním rozhovoru pro ZDF, kde euro označila za nestabilní a měkkou měnu a tvrdila, že Německo na tom bylo před jeho zavedením lépe. Fratzscher tento pohled důrazně odmítl. Vedle toho Weidel kritizovala otevřené hranice a uvedla, že AfD chce Schengen ukončit. Schengenský režim přitom v rámci členských států běžně ruší hraniční kontroly a je zásadní i pro plynulost evropského obchodu.
Do debaty se zapojili také další politici. Bavorský premiér Markus Söder označil požadavek na odchod z eura a Schengenu za mimořádně škodlivý ekonomický program. Z hlediska podnikání se přitom jádro sporu soustřeďuje na jediné: zda by Německo získalo větší kontrolu nad vlastní politikou, nebo by naopak přišlo o stabilní rámec, na kterém stojí jeho export, investice a významná část pracovních míst. Kritici plánů AfD mají v tomto ohledu jasno a varují, že účet by nakonec zaplatily firmy i domácnosti.
