Ve Spojených státech zdražila rýže od začátku války s Íránem 28. února 2026 o více než 47 procent, uvedla analytická společnost Hedgeye. Nejde jen o výkyv na komoditním trhu. Růst cen podle všeho odráží širší poruchy v dodavatelských řetězcích, dražší námořní přepravu a vyšší náklady zemědělců, které se začínají promítat do potravinových trhů po celém světě.

Konflikt mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem a jeho spojenci na straně druhé zasáhl i Hormuzský průliv, tedy klíčovou námořní trasu, kudy prochází významná část světového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem. Jakmile se průjezd tímto úzkým místem stane rizikovějším, rychle rostou přepravní náklady i pojistné pro lodě. Tyto náklady se následně přelévají do dalších částí globální logistiky včetně zemědělských komodit.

Rýže je jedním z produktů, na které se tento tlak přenesl velmi rychle. Podle Hedgeye se vedle dražší přepravy prudce zvýšily také ceny hnojiv, přibližně o 40 procent. Pro pěstitele to znamená citelné zdražení vstupů. Pokud tyto náklady neunesou ve svých maržích, promítají je do výsledné ceny produkce, což dál posiluje inflační tlak v potravinách.

Slabší export z Indie dál omezuje nabídku

Další zátěží pro trh je vývoj v Indii, která je největším světovým exportérem rýže. V prvních čtyřech měsících roku 2026 její vývoz meziročně klesl. Zvlášť výrazně jsou zasaženy dodávky basmati do zemí Perského zálivu, což souvisí právě s trasami vedoucími přes oblast konfliktu. Menší objem indického exportu v době, kdy poptávka po rýži výrazně neoslabila, snižuje dostupnou nabídku na světovém trhu a podporuje další růst cen.

Právě tato kombinace je pro odběratele i dovozně závislé státy nejproblematičtější. Rýže je základní potravinou pro zhruba polovinu světové populace, takže takto výrazné zdražení nelze chápat jen jako izolovaný pohyb jedné komodity. V řadě regionů se mění v problém potravinové dostupnosti a ve zdroj dodatečné inflace.

Největší tlak pociťují země v jižní a jihovýchodní Asii, které jsou na dovozu rýže silně závislé. Vyšší ceny dovozu zhoršují obchodní bilanci, zvyšují náklady distributorů i maloobchodu a mohou zatěžovat veřejné rozpočty tam, kde státy drží ceny potravin pod kontrolou přes dotace nebo jiné podpůrné programy.

Geopolitické riziko zdražuje i další plodiny

Konec tohoto tlaku je zatím v nedohlednu. Ke konci srpna 2026 opakované pokusy o příměří selhaly a konflikt podle dostupných informací nepolevuje. To zvyšuje pravděpodobnost, že drahá přeprava, vyšší pojistné a omezené obchodní toky nebudou jen krátkodobým šokem, ale stanou se trvalejší součástí současného globálního ekonomického prostředí.

Pro komoditní trhy to znamená návrat výrazné geopolitické přirážky, podobně jako po začátku války mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2022, kdy prudce rostly ceny pšenice a hnojiv. Nynější konflikt působí obdobně na rýži, ale dopady cen hnojiv jsou širší. Vyšší náklady na hnojení totiž nezvyšují nákladovou základnu jen u rýže, ale prakticky u většiny zemědělských plodin.

Další vývoj cen tak bude do značné míry záviset na tom, zda se podaří zmírnit boje a obnovit bezpečnější námořní provoz v oblasti. Dokud se tak nestane, zůstane světový trh s rýží pod tlakem dražší logistiky, nákladnější výroby a omezenější nabídky.