Americká centrální banka Fed zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,75 až 4 procenta. Rozhodnutí 12členného Federálního výboru pro volný trh, tedy orgánu Fedu odpovědného za měnovou politiku největší ekonomiky světa, zároveň znovu ukázalo, že ani silný politický tlak z Bílého domu nemusí změnit postup centrální banky, pokud ta vidí hlavní riziko v inflaci.

Prezident Donald Trump po oznámení rozhodnutí zopakoval, že úrokové sazby ve Spojených státech by podle něj měly být na úrovni jednoho procenta nebo ještě níže. Měnová politika Fedu se ale neřídí politickými požadavky prezidenta ani hodnocením úvěrové kvality země. Jejím hlavním úkolem je tlumit inflaci, která v americké ekonomice zůstává zásadním problémem.

Právě oddělení měnové politiky od bezprostředních politických zájmů je pro finanční trhy klíčové. V době, kdy Spojené státy čelí dluhu kolem 40 bilionů dolarů a letošnímu deficitu nejméně 2 biliony dolarů, investoři citlivě sledují, zda Fed zůstane důvěryhodný v boji proti růstu cen. Vedle vysoké inflace působí na americké financování také nejistota spojená s válkou proti Íránu a silná poptávka po kapitálu ze strany firem budujících infrastrukturu kolem rozvoje umělé inteligence.

Po rozhodnutí Fedu se výnosy amerických vládních dluhopisů dostaly zhruba na nejvyšší úroveň od roku 2007. To je důležité nejen pro stát, který si takto zdražuje obsluhu svého dluhu, ale i pro firmy a domácnosti. Vyšší tržní sazby se postupně promítají do dražších úvěrů, financování investic i ocenění aktiv napříč ekonomikou.

Mezi členy, kteří zvýšení sazeb podpořili, byl i bývalý guvernér Jay Powell a také Lisa Cook, kterou se Trump podle textu snaží z Fedu odvolat, zatím bez úspěchu. Významnou pozornost trhů přitom přitahuje i nový šéf Fedu Kevin Warsh, který musel investorům ukázat, že bere boj s inflací vážně a nenechá se oslabit politickými útoky.

Vyšší americké sazby zvyšují tlak i na další centrální banky

Americké rozhodnutí samo o sobě neznamená automatické zvýšení sazeb v Austrálii, text ale upozorňuje, že protiinflační argumentace Fedu nezůstane bez odezvy ani jinde. Guvernérka australské centrální banky RBA Michele Bullock podle očekávání trhů může přikročit k vlastnímu růstu sazeb už během necelých dvou týdnů. RBA, tedy Reserve Bank of Australia, dlouhodobě zdůrazňuje, že příliš vysokou inflaci lze zkrotit především přísnější měnovou politikou.

Na cenové tlaky v Austrálii podle původního textu působí více faktorů. Roli hraje ropa za 106 dolarů za barel, která zdražuje široké spektrum výdajů od výstavby domů po běžné potraviny. Vedle toho ale nelze přehlédnout ani silné veřejné výdaje federálních i státních vlád. Podíl federálních výdajů na ekonomice se drží nedaleko maxim z doby covidu, kdy ekonomiku podpíraly mimořádné programy. Agentura S&P Global navíc minulý týden zhoršila rating australského Queenslandu s tím, že region přijímá značný dluh kvůli přípravám olympijských her v roce 2032.

Inflační tlaky přiživuje i soukromý sektor. Analytici Westpac tento týden odhadli, že stavební boom spojený s infrastrukturou pro umělou inteligenci by mohl mít do roku 2029 hodnotu 110 miliard dolarů a vyvolat dalších až 50 miliard dolarů souvisejících investic do obnovitelných zdrojů energie. To vše zvyšuje poptávku po práci, materiálech i financování.

Další impuls přišel od Mezinárodního měnového fondu. Jeho mise pro Austrálii vedená Paulem Medasem ve výročním hodnocení ekonomiky uvedla, že pokud australská centrální banka vidí důvod ke zvýšení sazeb, neměla by s tím příliš otálet. Takový vzkaz je pro finanční trhy důležitý, protože podporuje očekávání delšího období vyšších nákladů na úvěry.

Ve Spojených státech mezitím většina nezávislých analytiků i členů Fedu počítá s tím, že do Vánoc může přijít ještě nejméně jedno další zvýšení sazeb. To by dál zhoršilo politické napětí před listopadovými volbami do Kongresu, ale z ekonomického pohledu je podstatnější jiná věc: rozhodování o ceně peněz zůstává v rukou centrální banky, nikoli prezidenta. Pro investory, věřitele i dlužníky je právě tato institucionální nezávislost jedním z hlavních předpokladů, aby se inflace a náklady státního dluhu nevymkly kontrole.