Filip Černý po devatenácti letech opustil Českou televizi a její přístup k internetu přirovnal k parníku plujícímu špatným směrem. Následně získal vedoucí pozici v soukromé Economii, ale po několika letech se znovu objevil v ČT jako spoluautor, reportér a dramaturg pořadu Bilance. Proč veřejnoprávní televize otevřela dveře člověku, který při odchodu veřejně zpochybňoval její fungování?

Odcházel jako kritik České televize

Filip Černý nebyl při svém odchodu z České televize řadovým zaměstnancem. Za devatenáct let prošel zpravodajstvím, Událostmi, pořadem Reportéři ČT i oddělením nových médií a nakonec zastával funkci šéfredaktora online zpravodajství.

V květnu 2017 však televizi opustil a její přístup k digitálním platformám veřejně kritizoval. Tvrdil, že sociální média jeho týmu patřila mezi nejúspěšnější v České republice, ale vedení ČT internetové platformy dostatečně nepodporovalo. Své působení přirovnal k pádlování na parníku, který pluje jiným směrem.

Takové prohlášení nebylo obyčejným rozloučením. Černý tím veřejně zpochybnil směřování instituce, v níž sám dlouhodobě zastával vedoucí pozici. Současně se však nabízí otázka, do jaké míry nesl za stav, který kritizoval, také vlastní manažerskou odpovědnost.

Pokud člověk řadu let působí uvnitř vedení určité oblasti, nemůže se při odchodu jednoduše postavit do role nezúčastněného kritika. Jestliže digitální rozvoj České televize nefungoval podle jeho představ, je legitimní ptát se, co konkrétně se jako šéfredaktor pokusil změnit, které návrhy předložil a proč je nedokázal prosadit.

V Economii dostal příležitost své představy uskutečnit

Jen několik měsíců po odchodu z ČT nastoupil Filip Černý do soukromého vydavatelství Economia. Od 1. září 2017 se stal vedoucím nově vznikajícího multimediálního hubu a získal odpovědnost za rozvoj sociálních sítí, videoobsahu a digitální grafiky.

Dostal tak příležitost ukázat, zda jeho představy, které podle něj nebylo možné uskutečnit ve veřejnoprávní televizi, obstojí v prostředí soukromého mediálního domu.

Právě soukromý sektor bývá místem, kde se úspěch neposuzuje podle funkcí a profesního životopisu, ale podle měřitelných výsledků: růstu sledovanosti, návštěvnosti, výnosů, dosahu videí, příchodu nových uživatelů a schopnosti vybudovat dlouhodobě fungující produkt.

Ve veřejně dostupných zdrojích se však nepodařilo dohledat podrobné vyhodnocení výsledků Černého multimediálního týmu ani vysvětlení, proč jeho působení v Economii skončilo. Není proto možné jako ověřený fakt tvrdit, že byl neúspěšný nebo propuštěný.

Je však legitimní klást otázku, zda jeho působení naplnilo původní očekávání. Člověk, který odešel z České televize s veřejnou kritikou jejího směřování, se totiž nakonec nestal dlouhodobou tváří digitální proměny soukromé Economie. Namísto toho se znovu vrátil do instituce, kterou předtím opustil.

Když soukromá etapa skončila, dveře ČT se znovu otevřely

V roce 2021 Česká televize představila nový pořad ekonomické publicistiky Bilance, který připravovali Filip Černý a Michal Šenk. Černý se tak po soukromé etapě znovu objevil ve veřejnoprávním médiu, tentokrát jako jeden z autorů nového pořadu.

Česká televize jej v současnosti uvádí jako dramaturga a reportéra Bilance. Pořad se věnuje významným ekonomickým, politickým a společenským tématům a Černý se tak opět dostal do pozice, z níž může ovlivňovat výběr témat, respondentů, odborníků i způsob jejich prezentace.

Jeho návrat proto otevírá nepříjemnou otázku: jaká pravidla má Česká televize pro opětovné přijímání bývalých vedoucích pracovníků, kteří instituci opustili s veřejnou kritikou jejího fungování?

Bylo před návratem vyhodnoceno jeho předchozí působení? Zkoumala televize výsledky jeho práce v soukromém sektoru? Proběhlo otevřené výběrové řízení? Měli možnost ucházet se o stejnou pozici také další novináři a dramaturgové? A podle jakých konkrétních kritérií byl vybrán právě člověk, který několik let předtím veřejně tvrdil, že se ČT vydává jiným směrem?

Bez odpovědí může vznikat dojem, že odchod z České televize není definitivním profesním rozhodnutím, ale pouze dočasnou zastávkou. Když projekt v soukromém médiu skončí, veřejnoprávní instituce může znovu nabídnout prostor, funkci a vliv.

Kritizoval systém, ale později se do něj bez problémů vrátil

Na Černého příběhu je pozoruhodný především rozpor mezi jeho odchodem a návratem.

V roce 2017 vykresloval situaci tak, že Česká televize nedokáže podporovat digitální rozvoj a pluje jiným směrem. O několik let později však přijal nabídku znovu se stát součástí stejné instituce.

Co se mezitím změnilo? Změnila se Česká televize, nebo se změnil postoj Filipa Černého? Byly odstraněny překážky, kvůli kterým odešel? Přijala ČT jeho původní kritiku a provedla požadované změny? Nebo se jednoduše ukázalo, že návrat do veřejnoprávního média je profesně výhodnější než pokračování v soukromém sektoru?

To jsou otázky, na které by měla odpovědět Česká televize i samotný Filip Černý. Nejde o soukromou pracovní záležitost. ČT je veřejnoprávní instituce a její pořady jsou financovány z veřejných prostředků. Personální rozhodnutí, která ovlivňují podobu zpravodajství a publicistiky, proto mají být transparentní a obhajitelná.

Návrat bez veřejného vysvětlení

Nestandardní není samotný fakt, že se bývalý zaměstnanec vrátil. Lidé běžně mění zaměstnavatele a později se vracejí. Problematická je absence veřejného vysvětlení u člověka, který před odchodem zastával vedoucí pozici, následně instituci veřejně kritizoval a po působení v soukromém mediálním domě opět získal vlivnou pozici v jejím vysílání.

Česká televize by měla zveřejnit, na základě jakého výběru Filip Černý začal pořad Bilance připravovat, kdo o jeho angažování rozhodl a jak byly posouzeny jeho předchozí profesní výsledky.

Bez takové transparentnosti může jeho kariérní příběh působit jako ukázka uzavřeného mediálního prostředí, ve kterém se stejní lidé přesouvají mezi veřejnoprávními a soukromými redakcemi a následně se vracejí na vlivná místa, aniž by veřejnost znala důvody těchto rozhodnutí.