České soudy vyhlásily v prvním pololetí roku 2026 celkem 418 bankrotů obchodních společností, nejvíce za stejné období od roku 2017. Ještě výrazněji než samotné úpadky však rostl počet insolvenčních návrhů. To naznačuje, že zvýšené tempo bankrotů může pokračovat také ve druhé polovině roku. Nejvíce ohrožené zůstávají firmy v dopravě, průmyslu, obchodu a pohostinství.
Počet firemních bankrotů v České republice se dostal na nejvyšší úroveň za posledních devět let. Od ledna do konce června 2026 soudy vyhlásily bankrot 418 obchodních společností, meziročně o devět procent více. Ve srovnatelném období roku 2017 zbankrotovalo 419 firem.
Ještě výraznější varování představuje vývoj insolvenčních návrhů. Soudy jich během prvních šesti měsíců letošního roku přijaly 678, meziročně o 22 procent více. Jejich tempo růstu tak bylo více než dvojnásobné oproti růstu samotných bankrotů.
„Za první pololetí soudy vyhlásily o 34 firemních bankrotů více než ve srovnatelném období roku 2025. Jejich počet se tak dostal prakticky na stejnou úroveň jako v prvním pololetí roku 2017,“ uvedla analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.
Statistiky vycházejí z analýzy CRIF založené na datech portálu Informace o firmách. Průběžné údaje z letošního roku již dříve ukazovaly, že se situace podniků zhoršuje. Za první čtyři měsíce roku 2026 zbankrotovalo 255 společností, meziročně o šest procent více, zatímco počet insolvenčních návrhů rostl rychleji.
Insolvenční návrhy jsou předstihovým signálem
Rozdíl mezi růstem insolvenčních návrhů a počtem již vyhlášených bankrotů je důležitější než samotná hodnota 418 případů. Mezi podáním návrhu, rozhodnutím soudu o úpadku a konečným způsobem jeho řešení totiž zpravidla existuje časový odstup.
Ne každý insolvenční návrh skončí konkurzem. Některé návrhy soud odmítne, část společností může situaci řešit reorganizací nebo splněním závazků. Dlouhodobě však rostoucí počet návrhů obvykle znamená, že se počet vyhlášených bankrotů bude se zpožděním rovněž zvyšovat.
Poměr 678 návrhů ke 418 vyhlášeným bankrotům ukazuje na značný objem případů, které jsou teprve na začátku insolvenčního procesu. Pro druhé pololetí proto nelze očekávat rychlý návrat k nízkým hodnotám z předchozích let.
Situace firem se přitom vyvíjí hůře než u fyzických osob podnikatelů. U nich bylo v prvním pololetí roku 2026 vyhlášeno 3 260 bankrotů, prakticky stejně jako o rok dříve, zatímco počet návrhů se meziročně o dvě procenta snížil. (CRIF)
Praha vede v absolutních číslech, nejvyšší riziko je jinde
Nejvíce firemních bankrotů bylo v prvním pololetí vyhlášeno v Praze, celkem 184. Na hlavní město tak připadlo 44 procent všech případů. V Jihomoravském kraji zbankrotovalo 51 společností a v Moravskoslezském kraji 45.
Vysoký počet pražských bankrotů však souvisí také s tím, že je v hlavním městě registrována značná část českých firem. Absolutní číslo proto samo o sobě nevypovídá o skutečné pravděpodobnosti úpadku.
Přesnější obrázek nabízí počet bankrotů přepočtený na 10 tisíc aktivních společností. Za období od července 2025 do června 2026 připadalo v celém Česku na 10 tisíc firem 18 bankrotů. Nejvyšší míru měl Ústecký kraj s 25 případy, následovaný Moravskoslezským krajem s 24 a Jihomoravským krajem s 21 bankroty.
Naopak ve Středočeském a Jihočeském kraji připadalo na 10 tisíc společností shodně jen devět bankrotů.
Regionální vývoj je nicméně značně rozkolísaný. V Pardubickém kraji se počet bankrotů meziročně zvýšil o 250 procent, jde však o region s relativně nízkým počtem případů, takže i malá absolutní změna vytváří výrazný procentní pohyb. V Moravskoslezském kraji bankroty vzrostly o 73 procent a v Královéhradeckém o 64 procent.
Opačný vývoj zaznamenal Liberecký kraj, kde počet úpadků klesl téměř o dvě pětiny. V Jihomoravském kraji se snížil o 18 procent a ve Středočeském o 12 procent.
Největší tlak je na dopravu, obchod a průmysl
V absolutním počtu zbankrotovalo nejvíce společností v obchodu, celkem 93. Obchod je ovšem zároveň odvětvím s mimořádně vysokým počtem registrovaných subjektů.
Ve zpracovatelském průmyslu soudy vyhlásily 66 bankrotů a ve stavebnictví 52. Meziročně se zdvojnásobil počet bankrotů v dopravě a skladování. V ubytování, stravování a pohostinství jejich počet vzrostl o 26 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 16 procent.
Právě doprava a skladování vykazují nejvyšší relativní riziko. Za posledních 12 měsíců zde připadalo 30 bankrotů na 10 tisíc aktivních subjektů. Na opačné straně byly informační a komunikační činnosti se sedmi bankroty na 10 tisíc firem.
Dopravní společnosti se potýkají s kombinací vysokých provozních nákladů, nedostatku řidičů, tlaku odběratelů na ceny a často také s financováním drahého vozového parku. V průmyslu se k dražšímu financování přidává slabší zahraniční poptávka a vysoká citlivost na vývoj německé ekonomiky.
Aktuální data však neukazují na plošnou hospodářskou recesi. Český průmysl v květnu 2026 meziročně zvýšil produkci o dvě procenta a hodnota nových zakázek vzrostla o čtyři procenta. Jde tedy spíše o selektivní očistu trhu, která dopadá hlavně na slabě kapitalizované, zadlužené nebo dlouhodobě málo ziskové podniky.
Proč bankroty rostou, i když ekonomika expanduje
Růst počtu bankrotů nemusí být v přímém rozporu s růstem ekonomiky. Firemní úpadky obvykle reagují na hospodářský vývoj se zpožděním. Některé společnosti nyní dohánějí problémy, které vznikly během energetické krize, období vysoké inflace a prudkého růstu úrokových sazeb.
Firmám postupně skončily levnější úvěry sjednané před zvýšením sazeb a refinancování přineslo vyšší úrokové náklady. Současně rostly mzdy, ceny služeb, nájemné i další provozní výdaje. Podniky s nízkými maržemi nedokázaly veškeré náklady přenést na zákazníky.
Dalším problémem je platební morálka mezi podniky. I ekonomicky životaschopná společnost se může dostat do druhotné platební neschopnosti, pokud její odběratelé platí faktury pozdě nebo své závazky neuhradí vůbec. Bankrot většího podniku následně může zasáhnout celý dodavatelský řetězec.
Na druhé straně česká ekonomika jako celek zůstává v růstové fázi. Ministerstvo financí ve své dubnové predikci očekávalo pro rok 2026 růst hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. Česká národní banka rovněž předpokládá, že se růst ekonomické aktivity v letech 2026 a 2027 udrží pod hranicí tří procent. (Ministerstvo financí ČR)
To snižuje pravděpodobnost, že by se současný nárůst změnil v rozsáhlou insolvenční vlnu podobnou krizovým obdobím. Ekonomický růst však nebude dostatečně silný na to, aby rychle vyřešil problémy nejzranitelnějších společností.
Odhad: za celý rok může zbankrotovat 820 až 900 firem
Pokud by počet bankrotů pokračoval stejným tempem jako v prvním pololetí, dosáhl by za celý rok přibližně 836 případů. Prosté zdvojnásobení pololetního výsledku ale nezohledňuje prudký, 22procentní růst insolvenčních návrhů.
Z tohoto důvodu lze za realistický základní scénář považovat 820 až 900 firemních bankrotů za celý rok 2026. To by znamenalo další meziroční zvýšení a pravděpodobně nejvyšší roční hodnotu za přibližně deset let.
Pro srovnání, v roce 2024 bylo v České republice vyhlášeno 686 bankrotů obchodních společností a podáno 1 082 insolvenčních návrhů.
Základní scénář: pozvolný růst
Nejpravděpodobnější variantou je, že se ve druhé polovině roku počet bankrotů udrží na současné nebo mírně vyšší úrovni. Ekonomika poroste, domácí poptávka bude podnikům pomáhat, ale zpožděný dopad dražšího financování a vysokého počtu insolvenčních návrhů bude statistiku dál zvyšovat.
V tomto scénáři by za celý rok zbankrotovalo přibližně 840 až 870 firem.
Rizikový scénář: více než 900 bankrotů
Hranici 900 případů by statistika mohla překročit při výraznějším oslabení zahraniční poptávky, problémech německého průmyslu, růstu cen energií nebo při zhoršení platební morálky podniků.
Citlivá by byla zejména doprava, energeticky náročný průmysl, stavebnictví a firmy závislé na několika velkých odběratelích.
Příznivý scénář: stabilizace pod 820 případy
Příznivější vývoj by vyžadoval rychlejší pokles nákladů na financování, pokračující růst spotřeby domácností a silnější zahraniční zakázky. ČNB ve své aktuální prognóze očekává, že úrokové sazby by měly v roce 2027 opět klesat, zatímco koruna by měla zůstat přibližně stabilní. (Česká národní banka)
Dopad případného uvolnění měnových podmínek by však nebyl okamžitý. Do hospodaření firem se změny úrokových sazeb promítají postupně, zejména při refinancování úvěrů.
V roce 2027 může přijít vrchol a následné uklidnění
Pro rok 2027 lze očekávat dvě protichůdné síly. Na jedné straně se do počtu vyhlášených bankrotů ještě mohou přelévat insolvenční návrhy podané během roku 2026. První měsíce příštího roku proto mohou zůstat nadprůměrné.
Na druhé straně by měly podnikům postupně pomáhat nižší úrokové náklady, stabilnější inflace a pokračující růst ekonomiky. Pokud se nenaplní výrazná zahraniční nebo energetická rizika, mohl by se počet bankrotů v průběhu roku 2027 stabilizovat.
Orientační základní pásmo pro rok 2027 lze odhadovat na 750 až 850 firemních bankrotů. Pokles by však pravděpodobně nebyl prudký. Insolvenční statistiky reagují na zlepšení ekonomiky se zpožděním a část dlouhodobě ztrátových podniků bude trh opouštět i za příznivějších podmínek.
Nejde o systémovou krizi, ale o varování pro dodavatele
Současný vývoj zatím nepředstavuje plošnou krizi českého podnikatelského sektoru. Podíl bankrotujících společností zůstává ve vztahu k celkovému počtu aktivních firem relativně nízký a makroekonomické ukazatele nepředpokládají recesi.
Tempo růstu insolvenčních návrhů je však jasným varováním. Firmy by měly důsledněji kontrolovat finanční kondici odběratelů, nastavovat úvěrové limity, vymáhat pohledávky včas a nespoléhat se pouze na růst tržeb. Rozhodující bude schopnost vytvářet hotovost a udržet dostatečnou rezervu na splátky úvěrů a provozní výdaje.
Rok 2026 se tak pravděpodobně zapíše jako období nejvyššího počtu firemních bankrotů za mnoho let. Zda půjde o dočasný vrchol, nebo začátek delšího růstového trendu insolvencí, rozhodne především vývoj úrokových sazeb, zahraniční poptávky a platební morálky ve druhé polovině roku.
Poznámka k odhadu: Rozmezí 820 až 900 bankrotů pro rok 2026 není prognózou CRIF, ČNB ani Ministerstva financí. Jde o autorský scénářový odhad vycházející z pololetního výsledku 418 případů, meziročního růstu návrhů o 22 procent a současného makroekonomického výhledu.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
