Napětí kolem dvou zásadních námořních úžin na Blízkém východě zvyšuje tlak na světový obchod i energetické trhy. Írán narušuje plavbu v Hormuzském průlivu a jeho spojenci z jemenského hnutí Húsíů podle oznámení z 11. září ovládli ostrov Perim v průlivu Bab al-Mandab. Pro firmy to znamená dražší přepravu, složitější logistiku a další tlak na ceny paliv i inflaci.

Hormuzský průliv leží mezi íránským pobřežím a Arabským poloostrovem a patří k nejdůležitějším trasám pro vývoz ropy z Perského zálivu. Íránské síly zde podle původního textu zesílily narušování lodní dopravy v reakci na útoky prezidenta Donalda Trumpa a Izraele z 28. února. Už toto omezení pomohlo vytlačit ceny ropy výrazně vzhůru.

Další problém se mezitím přesunul jižněji. Bab al-Mandab, průliv mezi Arabským poloostrovem a Africkým rohem, je druhou klíčovou spojnicí pro pohyb ropy, spotřebního zboží a dalších komodit mezi Asií a Evropou. Húsíové, tedy jemenské politicko-vojenské hnutí napojené na Írán, oznámili 11. září obsazení strategického ostrova Perim. Tím podle textu získali možnost výrazněji ovlivňovat provoz v této trase.

Právě souběh potíží v obou průlivech zvyšuje obavy trhu. Když se přeprava přes Hormuzský průliv zhoršila, část rejdařů přesměrovala lodě přes Rudé moře a Bab al-Mandab. Tato náhradní varianta se ale nyní sama dostává pod tlak. Z pohledu logistiky tak ubývá prostor, kam přesunout tankery a nákladní lodě bez dalších zdržení a růstu nákladů.

Dražší ropa, doprava i financování zásob

Napětí se okamžitě promítlo do cen ropy. Severomořská ropa Brent, která slouží jako mezinárodní cenový benchmark, po posledních událostech krátce vystoupala téměř na 110 dolarů za barel a 11. září se obchodovala kolem 104 dolarů za barel. Vyšší ceny energií se následně přelévají do nákladů dopravců, výrobců i obchodníků.

Nejde přitom jen o pohonné hmoty. Pokud se prodraží a zpomalí námořní přeprava mezi Asií, Evropou a dalšími regiony, firmy čelí vyšším výdajům na dopravu, pojištění, zásoby i financování zboží na cestě. Delší trasy a nejisté termíny dodávek navíc komplikují plánování výroby a cash flow. To je citlivé zejména pro podniky závislé na pravidelných dodávkách surovin nebo na rychlém obratu skladových zásob.

Podle analytičky Rebeccy Babin z CIBC Private Wealth byl Hormuzský průliv už sám o sobě bezprecedentním výpadkem dodávek, ale trh se s ním dočasně vyrovnával i díky přesměrování části přepravy přes Rudé moře a Bab al-Mandab. Současná eskalace kolem Húsíů však podle ní ohrožuje právě tento poslední úlevový kanál. Jinými slovy, trh už přešel z původního řešení na náhradní a další použitelná varianta se rýsuje jen obtížně.

Energetický stratég Clay Seigle v této souvislosti uvedl, že výhled energetické bezpečnosti zůstává ve světle sedmého měsíce války v Íránu nepříznivý. K růstu cen navíc přispívají i pomalejší rafinerské provozy na Blízkém východě, v Rusku a v Číně, což omezuje výrobu paliv. Výsledkem je další tlak na ceny nafty a benzinu a s tím i širší inflační dopady.

Riziko pro obchodní řetězce i širší ekonomiku

Význam obou tras přesahuje samotný energetický sektor. Přes tyto uzly proudí také spotřební zboží a další komodity, takže delší nebo přerušené plavby mohou zvyšovat náklady napříč dodavatelskými řetězci. Zdražení se pak neprojevuje jen u čerpacích stanic, ale také v cenách průmyslových vstupů, dopravy a konečného zboží.

Húsíové působí v jemenské občanské válce od roku 2014 proti vládě podporované Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, nepřímo také dodávkami zbraní ze Spojených států a Británie. Analýza jemenského think tanku Anaween Research Center z 10. září uvedla, že postup Húsíů směrem k Bab al-Mandabu má zřejmě posílit íránskou vyjednávací pozici v Rudém moři. Současně ale vyhovuje i zájmu Húsíů více vtáhnout do konfliktu bezpečnostní a energetické zájmy sousední Saúdské Arábie.

Napětí už přerůstá i do dalších vojenských kroků v oblasti. Podle televize Al-Masirah, kterou provozuje skupina podporovaná Íránem, zaútočila saúdská armáda 11. září dvěma nálety na letiště v jemenském přístavním městě Mócha, které nyní ovládají Húsíové. To zvyšuje riziko, že se nejistota v oblasti ještě prohloubí a zasáhne nejen tankery, ale i širší obchodní provoz v Rudém moři.

Pokud by narušení přetrvávalo delší dobu, následky by se neomezily na jednorázový skok cen ropy. Delší období vysokých nákladů na energii a dopravu by mohlo zesílit inflaci, prodražit úvěry a oslabit hospodářský růst. Právě tato kombinace dělá z vývoje v Hormuzském průlivu a Bab al-Mandabu problém, který sledují nejen energetické firmy a rejdaři, ale i průmysl, obchod a finanční trhy po celém světě.