Kanada a Ukrajina uzavřely deklaraci, která má jejich spolupráci rozšířit hluboko za období současné války. Vedle pokračující pomoci s protivzdušnou obranou otevírá prostor i pro společnou výrobu technologií, obnovu infrastruktury, energetické projekty a budoucí investice soukromého kapitálu.
Dohoda, kterou podepsali premiér Mark Carney a prezident Volodymyr Zelenskyj, staví na třech hlavních směrech: obranných inovacích, hospodářském růstu a obnově Ukrajiny a také užších vazbách mezi obyvateli obou zemí. Politicky dokument potvrzuje i další podporu kanadské strany pro budoucí členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii, z ekonomického pohledu je ale podstatné hlavně to, že spolupráce nemá skončit s koncem bojů.
Právě tento dlouhodobý rámec je důležitý i pro firmy a investory. Kanada a Ukrajina nechtějí zůstat pouze u jednorázových dodávek pomoci, ale počítají se společnou výrobou dronů, protidronových technologií, prostředků elektronického boje a munice. Ottawa chce propojit ukrajinské zkušenosti z bojiště s vlastními výrobními kapacitami, softwarem a umělou inteligencí, což může v dalších letech vytvořit nové zakázky jak v obranném průmyslu, tak v navazujících technologických oborech.
Pro Kyjev má bezprostřední finanční význam také nový balík na protivzdušnou obranu. Kanada poskytne zhruba 350 milionů kanadských dolarů, tedy asi 5,3 miliardy korun, na důležité střely protivzdušné obrany prostřednictvím amerického mechanismu Jumpstart. Vedle toho podpoří i ukrajinský projekt Freya zaměřený na levnější střely, které mají ve větším počtu čelit ruským balistickým raketám. V praxi jde nejen o vojenskou pomoc, ale i o podporu vývoje a výroby technologií s přímým dopadem na budoucí průmyslovou spolupráci.
Dlouhý horizont pro obnovu a soukromé investice
Význam deklarace se ale zřejmě projeví hlavně po skončení bojů. Kanada se zavázala pomáhat s obnovou ukrajinské energetiky a infrastruktury, rozvíjet obchod a investice a zapojovat do projektů soukromý kapitál. To je pro ekonomiku země zásadní, protože samotné veřejné rozpočty rozsáhlou obnovu nepokryjí a bez dlouhodobého investičního rámce by se návrat firem i financování větších projektů rozbíhaly jen obtížně.
Spolupráce má zasáhnout i další obory s vyšší přidanou hodnotou. Obě země počítají s projekty v těžbě kritických nerostů, umělé inteligenci, kosmických technologiích a biotechnologiích. Pro Ukrajinu je to důležité z hlediska budoucí restrukturalizace ekonomiky i přílivu know-how, pro Kanadu zase možnost zapojit vlastní firmy do obnovy a následného růstu trhu, který bude po válce vyžadovat rozsáhlé investice.
Kanada zároveň prodlouží vojenský výcvik ukrajinských sil v rámci operace UNIFIER nejméně do roku 2029. Od začátku ruské invaze už Ottawa poskytla Ukrajině vojenskou podporu za více než 8,5 miliardy kanadských dolarů, tedy přibližně 128,4 miliardy korun. I tato částka ukazuje, že nová deklarace nestojí ve vzduchoprázdnu, ale navazuje na dlouhodobý finanční a materiální závazek.
Označení stoletého partnerství samo o sobě samozřejmě neznamená jistotu, že každá budoucí kanadská vláda zachová stejný rozsah podpory. Pro podnikatelské prostředí i plánování obnovy však dokument vytváří stabilnější rámec, který může usnadnit přípravu investic, výrobních partnerství i větších infrastrukturních projektů. Pro Ukrajinu tak nejde jen o další pomoc v době války, ale i o signál, že má po skončení konfliktu počítat s dlouhodobým ekonomickým partnerem.
