Íránský prezident Masúd Pezeškján v neděli prohlásil, že Írán čelí „plnohodnotné“ ekonomické, vojenské a bezpečnostní válce. Pro domácnosti i firmy je přitom klíčové především ekonomické sdělení: vláda v Teheránu podle něj i přes rostoucí tlak Spojených států soustřeďuje své úsilí na zmírnění inflace a na řešení hospodářských potíží obyvatel.
Pezeškján to uvedl v televizním vystoupení, které odvysílala státní agentura IRNA, tedy oficiální íránská tisková agentura. Podle prezidenta země navzdory americkému tlaku pokračuje ve snaze „sloužit lidem“ v podmínkách, které označil za nerovnou válku. Z ekonomického pohledu jde hlavně o pokračující tlak na ceny, kupní sílu a celkové fungování hospodářství, které je dlouhodobě citlivé na zahraniční sankce a omezení.
Prezident zároveň řekl, že vláda vyvíjí „plné“ úsilí ke snížení inflace a k řešení ekonomických problémů obyvatel. Právě inflace patří v Íránu mezi nejcitelnější témata, protože se promítá do nákladů domácností i do provozu podniků, které musejí zvládat dražší vstupy, nejistější plánování a slabší stabilitu trhu.
Do sporu se v neděli zapojil také íránský ministr zahraničí Sajjed Abbás Arakčí. Podle jeho vyjádření, které rovněž citovala agentura IRNA, Spojeným státům nezbývá než jednat s íránským lidem s respektem. Takzvanou protiíránskou ekonomickou operaci, o níž mluvil americký prezident Donald Trump, označil za opakující se scénář a za další projev dlouhodobého nátlaku v americké politice.
Trump ve středu na své síti Truth Social oznámil „nejdrtivější ekonomickou operaci“, jaká kdy byla podle jeho slov vedena proti zemi poskytující Íránu ekonomickou oporu. Zároveň uvedl, že půjde o ekonomickou válku a izolaci v bezprecedentním rozsahu. Právě tato formulace dále zvýšila nejistotu kolem obchodních vztahů, finančních toků a širšího podnikatelského prostředí v regionu.
Nejasný zůstává i diplomatický rámec dalšího vývoje. Spojené státy a Írán 18. června podepsaly memorandum o porozumění k ukončení války v regionu na všech frontách včetně Libanonu. Na jeho základě měly do 60 dnů jednat o konečné dohodě. Tato lhůta skončila v pondělí, ale po vyhrocení vztahů mezi oběma zeměmi v minulém měsíci není další osud rozhovorů zřejmý. Pro ekonomiku to znamená pokračování nejistoty, která komplikuje výhled pro ceny, investice i běžné fungování íránského trhu.
