Japonský jen v úterním asijském obchodování po předchozím prudším oslabení částečně zpevnil, trh ale dál ukazuje, že konec červencové společné intervence Japonska a Spojených států nepřinesl trvalejší obrat. Pro firmy, investory i dovozce v Japonsku to znamená pokračující kurzovou nejistotu, zatímco devizové trhy zároveň vyčkávají na rozhodnutí australské centrální banky a nová inflační data z USA.

Jen se během asijských hodin pohyboval kolem 158,93 JPY za americký dolar. Zůstával tak znatelně slabší než minulý týden, kdy po mimořádném nákupu jenu ze strany japonských a amerických úřadů posílil až k tříměsíčnímu maximu 155,20 JPY za dolar. K zásahu došlo poté, co japonská měna na konci července oslabila až na 163,99 JPY za dolar, tedy na nejslabší úroveň za 40 let.

Od té doby ale jen už téměř polovinu povýsostně získaných pozic ztratil. Právě to na trhu znovu podporuje úvahy, že japonské úřady mohou na devizový trh vstoupit znovu. Z pohledu podniků je vývoj důležitý hlavně kvůli nákladům na dovoz energií, surovin a dalších vstupů, které slabší měna prodražuje. Naopak exportně orientovaným firmám může slabý jen krátkodobě pomáhat v korunování zahraničních tržeb do domácí měny, celkově však prudké výkyvy zvyšují náklady na zajištění kurzového rizika.

Obchodování bylo navíc slabší než obvykle, protože japonské trhy zůstaly kvůli svátku zavřené. I v takovém prostředí ale bylo patrné, že investoři dál zkoušejí, kam až jsou japonské a americké instituce ochotné zajít při obraně kurzu. Na trhu se tak znovu otevírá otázka, zda samotné intervence bez výraznější změny úrokového rozdílu mezi Japonskem a USA mohou mít trvalejší efekt.

Data amerického regulátora ukázala, že spekulanti do 4. srpna snížili sázky na další oslabování jenu nejvýrazněji za více než 12 let. Čistá krátká pozice na japonské měně klesla o 8,865 miliardy dolarů na 3,604 miliardy dolarů. Přesto část analytiků předpokládá, že podobně jako při předchozích intervencích mohou obchodníci postupně začít tyto pozice znovu budovat.

To je důležité i pro očekávání kolem japonské měnové politiky. Bank of Japan, tedy japonská centrální banka, podle dat LSEG čelí trhu, který její zářijové zvýšení sazeb oceňuje jen lehce nad 50 procenty. Zpřísňování měnové politiky navíc komplikuje rostoucí politický tlak na podporu trhu s dluhopisy. Pro veřejné finance i bankovní sektor je to citlivá rovnováha: vyšší sazby by mohly pomoci jenu, ale zároveň zvyšují napětí na dluhopisovém trhu.

Australský dolar čeká na centrální banku

Pozornost investorů se během dne přesouvá také do Austrálie. Australský dolar se držel na osmitedenním maximu kolem 0,7057 USD před rozhodnutím Reserve Bank of Australia, tedy australské centrální banky. Trh obecně očekává, že základní sazba zůstane beze změny, klíčové ale budou signály, jak banka vyhodnocuje inflační rizika a stav domácí ekonomiky.

Pro australské firmy a domácnosti je podstatné, zda centrální banka nechá otevřenou možnost dalšího zpřísnění. Inflace podle očekávání zůstává zvýšená, zároveň se ale projevuje slabost trhu s bydlením a dřívější růst sazeb se do ekonomiky promítá se zpožděním. Měnová politika tak zůstává opatrná a finanční trhy budou pečlivě sledovat každou změnu ve slovníku banky.

Americký dolar se mezitím vůči hlavním měnám držel převážně bez větší změny. Ceny ropy zůstávaly poblíž týdenních maxim, protože slábly naděje na dohodu mezi Spojenými státy a Íránem, která by vedla k ukončení konfliktu na Blízkém východě. Euro se v asijském obchodování pohybovalo kolem 1,1544 USD a britská libra kolem 1,3509 USD.

Další směr devizovým trhům mohou dodat středeční data o americké spotřebitelské inflaci. Ve čtvrtek mají následovat výrobní ceny a v pátek maloobchodní tržby. Pro investory, firmy financované v dolarech i exportéry budou tato čísla důležitá hlavně proto, že mohou upřesnit další vývoj amerických sazeb a tím i tlak na měny v Asii a Tichomoří.