Kanada po neúspěšných jednáních se Spojenými státy zavede od 8. září odvetná cla na část amerického dovozu. Reaguje tak na nová 50% cla, která na kanadské výrobky nařídil americký prezident Donald Trump. Spor mezi dvěma dlouholetými obchodními partnery dál zhoršuje podmínky pro firmy na obou stranách hranice a zvyšuje nejistotu kolem budoucnosti severoamerické dohody o volném obchodu.

Kanadský premiér Mark Carney v Ottawě uvedl, že země uplatní vůči americkému zboží opatření v režimu „dolar za dolar“. Podle něj se budou týkat dovozu americké oceli, mléčných výrobků, domácích spotřebičů, zemědělské techniky, celulózy a papíru i elektroniky. Podrobnosti vláda zveřejní v příštích dnech.

Nová americká cla dopadají na kanadské sektory, jako jsou víno, nábytek, mléčné výrobky, cement, oděvy, rybářské pruty nebo hokejové vybavení. Podle agentury Reuters jde zhruba o 20 miliard dolarů kanadského vývozu do USA. Zásadní je i to, že tato cla nově nevyjímají kanadské produkty spadající pod třístrannou dohodu mezi USA, Kanadou a Mexikem, která během posledních 18 měsíců chránila většinu kanadského exportu do Spojených států.

Krach jednání přišel po třech dnech intenzivních rozhovorů. Obě strany se navzájem obvinily, že dohodu zablokovala ta druhá. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer označil výsledek za promarněnou příležitost pro Kanadu a uvedl, že další jednání zatím v plánu nejsou. To zvyšuje riziko, že se obchodní konflikt protáhne a zasáhne investiční rozhodování firem i dodavatelské řetězce.

Nejistota pro výrobce aut, oceli i regionální exportéry

Podle Carneyho zastavil pokrok v jednáních soubor nových amerických požadavků, které Kanada považovala za ekonomicky nevýhodné a nefér. Premiér uvedl, že Washington mimo jiné chtěl omezit schopnost Kanady uzavírat nové obchodní dohody. Sporným bodem bylo také nastavení cel pro větší vozidla.

Kanada podle zdrojů usilovala o to, aby se výhodnější podmínky navržené pro lehká vozidla vztahovaly i na střední a těžké nákladní vozy. Spojené státy to odmítaly. Carney řekl, že americký postoj by znevýhodnil modely vyráběné v Kanadě, včetně pickupů Ford F-350, F-450 a F-550 nebo modelu Silverado od General Motors, a oslabil by konkurenceschopnost tamní výroby.

Právě automobilový průmysl, zpracovatelská výroba a ocelářství patří k odvětvím, která mohou nést významnou část nákladů nové eskalace. Premiér provincie Ontario Doug Ford, který dlouhodobě patří k hlasitým kritikům amerických cel, proto podpořil rozhodnutí kanadské vlády neuzavřít podle jeho slov špatnou dohodu pro ontarijský automobilový a výrobní sektor.

Nová americká cla se podle Carneyho týkají asi 5 % kanadského vývozu do USA. I tak mohou podle obchodních expertů tvrdě dopadnout na citlivé obory, například na produkci měkkého dřeva nebo vinařství, a vyústit ve ztrátu pracovních míst i uzavírání podniků. Šéfka Kanadské obchodní komory Candace Laing uvedla, že podnikatelská síť napříč regiony i obory se bude připravovat na dopady a snažit se omezit škody.

Odvetná cla mohou zatížit firmy na obou stranách hranice

Ekonomická citlivost sporu je pro Kanadu mimořádně vysoká. Do Spojených států směřuje téměř 70 % kanadského exportu, takže i omezeněji zacílená cla mohou rychle zvýšit náklady výrobců, zhoršit marže exportérů a zkomplikovat financování firem závislých na přeshraničních dodávkách. Pokud budou podpůrná opatření pro zasažená odvětví skutečně potřeba po delší dobu, jak naznačil Carney, může to znamenat i větší tlak na veřejné rozpočty.

Napětí navíc komplikuje budoucnost severoamerické obchodní dohody mezi USA, Kanadou a Mexikem. Pro firmy, které v regionu stavěly výrobu na stabilních pravidlech a propojených dodavatelských řetězcích, se znovu otevírá otázka, zda současné uspořádání zůstane dostatečně předvídatelné. V krátkém období tak nejde jen o samotná cla, ale i o širší růst obchodního rizika, které může oddalovat investice a zdražovat podnikání.