Policie podle zjištění médií rozšířila trestní stíhání brněnského advokáta Kárima Titze. Nová větev se má týkat bitcoinových peněženek, na které po miliardovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti mířily další bitcoiny za desítky až stovky milionů korun. Vyšetřovatelé případ posuzují jako možné praní špinavých peněz. Titz ani další obvinění zatím nebyli odsouzeni a platí pro ně presumpce neviny.
Bitcoinová kauza kolem daru pro Ministerstvo spravedlnosti má další zásadní větev. Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu podle oficiální zprávy Vrchního státního zastupitelství v Olomouci dne 25. května 2026 rozšířili trestní stíhání jedné ze stíhaných osob v případu souvisejícím s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti. Nově jde opět o podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy praní špinavých peněz. V kauze jsou podle žalobců nadále stíhány čtyři osoby, z nichž jedna je ve vazbě.
Podle zjištění Novinek se nové obvinění týká brněnského advokáta Kárima Titze, který původně zastupoval odsouzeného podnikatele Tomáše Jiřikovského. Titz si měl podle tohoto zdroje převzít usnesení o rozšíření trestního stíhání přímo při výslechu na služebně NCOZ. Novinky uvedly, že jde o „další čin stejné právní kvalifikace jako dřív“.
Deník N následně napsal, že policie má Titze nově vinit z toho, že ovládal bitcoinové peněženky, na které po převodu daru mířily desítky milionů korun v bitcoinech pocházejících podle vyšetřovatelů z trestné činnosti. Jde tedy o podezření, že vedle veřejně známého daru pro stát existoval ještě další tok kryptoměny, který měl zůstat mimo hlavní pozornost.
Kořeny kauzy sahají k Tomáši Jiřikovskému. Ten podle ČT24 daroval Ministerstvu spravedlnosti 468 bitcoinů, které resort následně prodal v elektronických aukcích za 956,8 milionu korun. Jiřikovský byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování a podle médií provozoval on-line tržiště pro prodej drog. Po propuštění se u soudů domohl vrácení zabavené elektroniky včetně bitcoinové peněženky.
Právě původ těchto bitcoinů je od počátku jádrem celé aféry. Už 30. května 2025 Vrchní státní zastupitelství v Olomouci oznámilo, že případ prověřuje pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, legalizace výnosů z trestné činnosti a nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Žalobci tehdy uvedli, že trestní řízení částečně souvisí s darováním bitcoinů fyzickou osobou Ministerstvu spravedlnosti.
V květnu 2026 se případ posunul dál. Vrchní státní zastupitelství oznámilo zahájení trestního stíhání dalších tří osob. Veřejně je nejmenovalo, ale média uvedla, že jde o bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Podle oficiální zprávy žalobců je stíhaný skutek bezprostředně spojen s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti a obviněným v případě odsouzení hrozí pět až dvanáct let vězení.
Titz, Blažek i Daňhel už podle iROZHLASu vypovídali na policii. Titz měl u výslechu strávit necelou hodinu; právní zástupce poškozeného ministerstva Jaroslav Ortman uvedl, že se Titz k věci vyjádřil, ale neodpovídal na otázky policistů. Všichni tři obvinění podle iROZHLASu podali proti stíhání stížnost.
Případ má i profesní a majetkovou rovinu. Seznam Zprávy už dříve informovaly, že NCOZ zablokovala některé nemovitosti Kárima Titze, které se podle katastru pokoušel převést na manželku. Podle Seznam Zpráv šlo mimo jiné o pozemek v Lelekovicích a podíl na domě ve Valticích. Titz podle článku odmítal, že by nákup pozemku souvisel s Jiřikovským nebo jeho bitcoiny.
Ministerstvo spravedlnosti mezitím zveřejnilo závěry auditu, podle nichž resort neměl bitcoinový dar přijmout. Ministryně spravedlnosti uvedla, že v době rozhodování existovaly okolnosti naznačující významné riziko, že dar může pocházet z výnosů trestné činnosti, a že ministerstvo mělo podniknout další kroky k vyloučení tohoto rizika.
Celá kauza tak už dávno není jen otázkou, zda stát směl přijmout téměř miliardový dar v kryptoměně od dříve odsouzeného muže. Nová část případu podle médií míří na to, kdo měl reálně kontrolu nad dalšími bitcoinovými peněženkami, kam po daru odcházely další prostředky, a zda tyto převody neměly zakrýt původ peněz z trestné činnosti.
Zásadní bude, zda policie dokáže u soudu prokázat nejen tok bitcoinů na konkrétní adresy, ale i vědomou dispozici konkrétních osob s přístupovými údaji a jejich úmysl zakrýt původ kryptoměny. Do té doby platí, že Kárim Titz, Pavel Blažek, Radomír Daňhel i Tomáš Jiřikovský jsou obvinění, nikoli odsouzení.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
