Letiště Praha má od pondělí v čele Radomíra Lašáka, který do vedení podniku nastoupil už k 1. srpnu. Firma od změny očekává pokračování modernizace, přípravu klíčových investic i další rozvoj leteckých spojení. Nástup nového šéfa ale neukončil napětí uvnitř podniku, protože odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti a chtějí vyhodnotit první měsíce jeho působení.
Představenstvo společnosti zvolilo Lašáka svým předsedou poté, co o jeho příchodu dříve rozhodlo ministerstvo financí. Ve funkci vystřídal Jiřího Pose a podle Letiště Praha má nést odpovědnost za strategické řízení i další rozvoj společnosti. Jeho příchod se uskutečnil o měsíc dříve, než se původně předpokládalo, což mělo přispět ke zklidnění situace na letišti.
Právě personální změna je však hlavním důvodem současného napětí. Pět odborových organizací vyhlásilo už 21. července stávkovou pohotovost a obavy spojuje především s budoucím směřováním podniku. Odboráři avizovali, že další postup posoudí podle konkrétních kroků nového vedení a po 100 dnech ve funkci se mají znovu sejít také s ministryní financí Alenou Schillerovou, aby dosavadní vývoj společně vyhodnotili.
Lašák po svém zvolení uvedl, že chce navázat na dosavadní výsledky podniku a pokračovat v modernizaci letiště ve spolupráci se zaměstnanci, obchodními partnery i akcionářem. Vedení podniku vedle kvality služeb pro cestující zdůrazňuje také rozšiřování leteckého spojení a přípravu investic, které mají posílit dlouhodobou konkurenceschopnost pražského letiště. Firma zároveň mluví o potřebě zajistit kontinuitu provozu a dále upevňovat postavení letiště jako významného středoevropského uzlu.
Silné hospodářské výsledky kontrastují s nejistotou zaměstnanců
Personální výměna přichází v době, kdy Letiště Praha vykazuje solidní ekonomické výsledky. Společnost loni zvýšila čistý zisk meziročně o 800 milionů korun na 3,2 miliardy korun. O stejnou částku vzrostl také hrubý provozní zisk EBITDA, který v roce 2025 dosáhl 5,1 miliardy korun. Ruzyňské letiště současně odbavilo 17,8 milionu cestujících, tedy meziročně o 1,4 milionu více.
Právě v situaci růstu výkonu i ziskovosti jsou pro zaměstnance citlivé především možné změny v řízení, financování provozu a personálním uspořádání. Odbory vedle samotného jména nového předsedy představenstva kritizují také nedostatek informací o případných zásazích do struktury podniku a do počtu zaměstnanců. K nejistotě přispělo i dřívější vyjádření premiéra Andreje Babiše o možnosti uvést část akcií Letiště Praha na burzu.
Lašákovo jméno navíc část zaměstnanců spojuje s jeho působením v čele Českých aerolinií v letech 2006 až 2009. Toto období provázelo zhoršování hospodářských výsledků, propouštění a příprava privatizace, kterou následně přerušila hospodářská krize. České aerolinie se pak s ekonomickými problémy potýkaly i v dalších letech a jejich poslední komerční let pod kódem OK v Praze přistál v říjnu 2024.
Další vývoj na Letišti Praha tak bude důležitý nejen z pohledu provozu a investic, ale také z hlediska pracovních vztahů a stability jednoho z klíčových státních podniků. Pokud se novému vedení podaří skloubit rozvojové plány s uklidněním situace mezi zaměstnanci, může podnik navázat na dosavadní růst bez výraznějších provozních rizik.