Elon Musk měl podle údajů organizace OpenSecrets a deníku Financial Times vložit do letošních amerických voleb nejméně 470 milionů dolarů. Rozsáhlé financování republikánských kandidátů však nepřineslo očekávaný politický výsledek: ve Sněmovně reprezentantů uspěli zatím jen tři ze 43 kandidátů, které podpořil, a neúspěch zaznamenala i většina jeho senátních favoritů. Po volebních výsledcích se navíc zvýšily obavy investorů z přísnějšího dohledu nad Muskovými podniky.

Jen na kongresové kampaně připadlo podle OpenSecrets 445 milionů dolarů. Konečný účet může být vyšší, protože další desítky milionů měly proudit přes neziskové organizace a peníze směřovaly také do státních a místních voleb. Financial Times celkový objem Muskových volebních výdajů odhadl na více než 470 milionů dolarů.

Z 43 republikánů podporovaných Muskem v souboji o křesla ve Sněmovně reprezentantů byli zvoleni tři, 33 kandidátů prohrálo a v sedmi demokratických okrscích se ještě sčítaly hlasy. Ze sedmi kandidátů do Senátu šest neuspělo. Na Aljašce vedla demokratka Mary Peltola při sečtení 77 procent hlasů.

Výraznou prohru zaznamenal Musk v Texasu, kam dříve přesunul sídla společností Tesla a SpaceX z Kalifornie. Na podporu republikána Kena Paxtona měl vynaložit 230 milionů dolarů a dalších pět milionů dolarů na guvernérský souboj. V texaských volbách však uspěli demokraté James Talarico jako senátor a Gina Hinojosa jako guvernérka. Talarico čelil reklamní kampani v hodnotě 153,5 milionu dolarů.

Volební výdaje technologických firem bez rozhodujícího efektu

Společně s Muskem vložili bohatí investoři ze Silicon Valley do republikánských kampaní více než 600 milionů dolarů. Podle politického stratéga, kterého citoval Financial Times, však síla demokratického hlasování převážila náklady technologického sektoru. Mezi důležitá témata voleb patřila výstavba datových center pro umělou inteligenci, inflace i válka s Íránem. V exit pollech NBC označila většina dotázaných datová centra za rozhodující nebo důležitý faktor svého rozhodování.

V debatě se současně objevila kritika vazeb velkých technologických firem na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Tyto společnosti Trumpa podporovaly před prezidentskými volbami v roce 2024 i po nich a následně získaly podle kritiků výhodné zakázky či regulační úlevy. Sasha Haworth z neziskového projektu Tech Oversight Project uvedla, že vysoké výdaje technologických manažerů se v politickém výsledku nepromítly.

Musk po volbách reagoval na síti X ironickým příspěvkem, v němž napsal, že jeho „vesmírné lasery navržené k zasahování do voleb“ tentokrát nefungovaly. Pro jeho firmy však mohou být podstatnější následné regulatorní a politické důsledky než samotná veřejná debata kolem kampaně.

Ve středu podle uvedených údajů klesly akcie společností SpaceX a Tesla o 3,9, respektive 3,3 procenta, a ve čtvrtek ráno dále o sedm a devět procent. Investoři reagovali na možnost, že Kongres ovládaný demokraty zvýší kontrolu nad satelitní službou Starlink, výstavbou datových center a Muskovými vazbami na Trumpovu administrativu a texaské úřady. Profesor politologie David Hopkins z Boston College agentuře Reuters řekl, že Musk je pro demokraty výrazným finančním symbolem republikánských soupeřů a jeho firmy jsou navíc přímo propojené se státem.

Kontrola již začala v říjnu, kdy demokraté z vyšetřovacích výborů Sněmovny reprezentantů a Senátu žádali SpaceX, ministerstvo obrany a Bílý dům o informace týkající se údajného zpomalování služby Starlink pro ukrajinskou armádu. Nové složení Kongresu tak může pro Muskovy společnosti znamenat vyšší politické, regulatorní i reputační náklady.