Německé úřady od začátku týdne prověřují čtyři závažné incidenty, které zasáhly prostředí kolem energetické infrastruktury, dopravy i obranného průmyslu. Vedle trestněprávního rozměru roste i ekonomická citlivost celé věci: útoky a pokusy o sabotáž mohou znamenat výpadky výroby, dodatečné náklady na zabezpečení a vyšší tlak na kontinuitu provozu firem.
Nejnovější případ se stal v noci na 3. září v Mnichově, kde bavorská policie zahájila vyšetřování pokusu o žhářství na staveništi před sídlem koncernu Rohde & Schwarz. Bavorský zemský kriminální úřad podle dostupných informací připouští, že by mohlo jít o pokus o teroristický útok. Neznámí pachatelé na místo z auta vhodili několik Molotovových koktejlů. Jeden způsobil požár, který policie uhasila, druhý zneškodnili specialisté.
Firma uvedla, že její výrobní část nebyla přímo zasažena. I bez přímého poškození provozu ale podobné události znamenají pro podniky reputační i finanční riziko. Rohde & Schwarz letos na jaře podepsal memorandum o spolupráci s ukrajinským výrobcem dronů Pegasus Arms na vývoji průzkumných systémů, což incidentu dodává i citlivý průmyslový kontext. Policie po události zadržela na čerpací stanici osmadvacetiletou ženu a osmatřicetiletého muže, oba bulharské občany, jejich možné napojení na čin však podle dosavadních zjištění prokázáno nebylo.
Výpadky v energetice zvyšují náklady i nejistotu
Z hospodářského hlediska jsou mimořádně podstatné i další případy vyšetřované v západním a východním Německu. V Bergheimu u Kolína 1. září neznámí pachatelé natáhli kabel přes trakční vedení, což vyvolalo zkrat na elektrických vedeních. Následkem bylo odstavení tří bloků elektrárny Niederaussem a dvou bloků elektrárny Neurath o celkovém výkonu zhruba 4 200 MW. Policie pracuje s více verzemi, včetně možné sabotáže cizí mocí a levicového extremismu.
Takto rozsáhlý zásah do energetické soustavy představuje nejen bezpečnostní problém, ale i přímé provozní náklady. Odstavení výrobních jednotek může ovlivnit plánování dodávek, servisní zásahy i obchodní pozici provozovatelů na energetickém trhu. Pro firmy, které jsou závislé na stabilních cenách a nepřerušeném zásobování elektřinou, podobné incidenty zvyšují nejistotu v době, kdy evropský průmysl dál řeší náklady na energie i odolnost infrastruktury.
Ve stejný den došlo také k útoku na rozvodnu Preilack poblíž elektrárny Jaenschwalde v Braniborsku. Dvě rakety poškodily vedení vysokého napětí. Deník Bild uvedl, že v okolí rozvodny bylo nalezeno 20 podomácku vyrobených raket. Provozovatel elektrárny Jaenschwalde, společnost Leag, informoval o technické poruše bloku B s výkonem 500 MW. Policie případ vyšetřuje jako terorismus a prověřuje i možné propojení s událostí v Bergheimu.
Pro energetické společnosti to znamená další tlak na fyzické zabezpečení zařízení, krizové plánování a spolupráci se státními složkami. Vyšší výdaje na ochranu infrastruktury se mohou postupně propsat do rozpočtů podniků i do investičních priorit v odvětví.
Riziko pro dopravu i investiční prostředí
Čtvrtý incident se odehrál 2. září v Augsburgu. V průchodu mezi budovami naproti hlavnímu nádraží explodoval neznámý předmět a lehce zranil dva ukrajinské občany, sedmnáctiletou dívku a osmnáctiletého muže. Podle dosavadních informací mohlo jít o ruční granát, policie však tuto verzi zatím nepotvrdila. Téhož dne byl na nádraží nalezen také podezřelý předmět, kvůli němuž byla stanice dočasně zcela uzavřena a vlaková doprava zastavena.
Přerušení provozu na dopravních uzlech má okamžitý dopad na cestující i na firmy navázané na logistiku a mobilitu zaměstnanců. I krátkodobé uzavírky stanic nebo omezení železniční dopravy mohou vytvářet sekundární škody, od zpoždění dodávek až po komplikace v regionálním podnikání.
Do širšího rámce celé série zapadá i dřívější incident z 5. srpna na letišti v Lipsku. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt a ministr zahraničí Johann Wadephul tento týden připsali odpovědnost za nález dronu s výbušninami vedle ukrajinského vojenského transportního letadla Rusku. Podle Dobrindta šlo o pachatele jednající na příkaz ruských státních struktur. Moskva tato obvinění odmítla.
Bez ohledu na to, jak jednotlivá vyšetřování dopadnou, je pro německé podniky podstatné, že se bezpečnostní riziko stále zřetelněji promítá i do ekonomiky. Nejcitelnější dopady se týkají energetiky, obranného průmyslu a dopravy, tedy sektorů, jejichž narušení se může rychle přenášet do širšího hospodářského prostředí.
